Deštníkové odpoledne

Máme za sebou jarní rovnodennost, tak snad už bude z nebe padat kromě štěstí, jen občas nějaký ten déšť místo sněžení. Po víkendovém mokrém počasí měla Malovajda v hlavě jen jedno téma - nakreslit si s dětmi veselý slunečník, aby bylo na světě veseleji. Šikovné děti z mateřinky už vyzkoušely hodně technik z kreslení i malování, ale tempery ještě ne.

Rozmalovánky z minulé hodiny jsme si udělali ještě venku před Centrem Rodinky a křídou na chodník uvolňovali malovací ruku velkými i malými obloučky. Ve třídě si děti zacvičili ještě jedno cvičeníčko na propojení mozkových hemisfér hlazením bříška a  klepáním na hlavu a pak už jsme s vrhli k roli papíru, na které voskovkou vznikaly velké oblouky a malé kopečky.  Natrénováno bylo dostatečně. Na velkou čtvrtku si děti udělaly křídový podklad, který rozetřely vatovým kolečkem a Malaovajda jim barvu zafixovala lakem. S pomocí  tužky jsme si zahráli na opravdové malíře, kteří si dělají náčtrtek, než začnou malovat barvami.

K tomu, abychom se seznámili s novým médiem bylo zapotřebí trochu času a něco málo vysvětlení. Ukázali jsme si rozdíl mezi vodovkou, kterou jsme si přirovnali k řídké šťávě, zatímco temperu si představili jako zubní pastu v tubě. Děti si zkusily pracovat s barvou a správně nastavit štětec tak, aby vytvořil slabou linku. Nakonec jsme se přesunuli ke svým čtvrtkám a začali tmavou temperou zvýrazňovat načrtnutý deštník. Někomu šlo malování dobře, jiný potřebovali více času na vstřebání. Bohužel přípravy na samotnou práci byly natolik vyčerpávající, že jsme si v půl třetí sotva stačili sníst svačinu. Deštníky dala Malovajda do čekárny, tak snad nebudou přes týden padat trakaře.