Domácí termix
Doba, kdy bylo všechno "domácí" spadá zřejmě do období minulého století, kdy ještě naše babičky nepřeválcovala vlna supermarketů. Pro ně bylo samozřejmé udělat si z mléka tvaroh a z čerstvých vajec báječné nudle. Socialistické děti tuhle vymoženost už mohly zažít tak leda o prázdninách na venkově, zatímco ve městech jim rodiče kupovali Pribiňáky. Po otevření se světu byly naše regály sice plné všech možných značek, barev a chutí, ale také všech možných nepřirozených přídavků. Málokdo odolal. Naštěstí jsou ale mezi námi tací, kteří stále živí myšlenku na zachování zdravého rozumu, a tudíž i zdravého jídla. Vařílek má ještě v paměti, jak chutná čerstvý jogurt, a tak se nechal unést na vlně domácí kuchyně a připravil pro děti recept na domácí termix (lépe řečeno, on jej pouze převedl do dětské terminologie, neb jeho autorkou je jeho oblíbenkyně teta Flo).
Aby byla hodina zajímavější, měla dvě příchutě - vanilku a čokoládu, což představovalo dvojí recepturu. U vanilkové části bylo zapotřebí začít nejprve s uvařením pudinku, čemuž předcházela malá odbočka o tom, odkud se bere škrob v sáčku. Děti si odvážily potřebné množství mléka, do jehož jedné poloviny přidaly obsah vanilkového pudinku v prášku a moučkový cukr. Druhou část vařili ve dvojicích a společně pozorovaly, jak se řídká směs v rendlíku mění v hustou hmotu vonící po vanilce. Přidáním tučného měkkého tvarohu z místní farmy jsme docílili finální chuti. Byla skvělá!
Variace s čokoládou měla také úspěch a děti se nestačily olizovat. Nejprve si každý svařil část šlehačky. V receptu stálo "přiveď smetanu do varu", což vyvolalo v dětských hlavičkách otazník, co je to bod varu. To jsme si samozřejmě hned názorně ukázali s vodou, takže děti na vlastní oči viděly poskakovat bublinky v kastrolu. Opakování se smetanou proběhlo už v plném pochopení úkolu. Před tím ale předcházelo ještě krájení čokolády na kousky, kterou si děti pracně odvážily a stálo je hodně sil, ponechat si původní gramáž do vaření. Do horké smetany tedy vhodily to, co jim zbylo a snažily se mícháním pomocí metličky umíchat čokoládový krém. Po drahné chvíli se to podařilo a předčilo to jejich očekávání, neb to považovaly za konečnou, a moc je netrápilo, že do čokoládového termixu má přijít ještě ten domácí tvaroh. Nakonec svolily s tím, že si budou moci své dílo ještě dozdobit sypáním. Samozřejmě, že čokoládovým. Tentokráte se domů nesly jen drobné zbytky, neboť většinu z toho děti snědly na posezení.