Hodina s ptáčky

Už jste je slyšely? Po ránu zpívají a vůbec jim nevadí nějaké namrzlé počasí. Možná zpívají jenom u našeho hájku, já nevím,  ale hlavně že jsou tu. Chodí si pěkně na dlabanec do krmítek a klofou zobáčky do lojových koulí. Jsou malí, stateční a zaslouží si naši pozornost. Přinejmenším alespoň v kresbě malých předškoláků. I když je toto  téma značně ohrané a leckterá učitelka jej zařadí do svého lednového plánu výtvarné výchovy, přesto to nenechalo Malovajdu na pochybách, že si svůj ptáčkový výkres s dětmi namaluje. Co takhle pohled z pár centimetrů nad zemí, kdy se dítě dívá do oblak na strom? Proč ne. Modré nebe, zasněžená větvička (skutečná) a ptáček. Abychom se na tu práci řádně připravili, procvičili jsme si pěkně prstíky, zápěstí i celou ruku, abychom u tabule mohli natrénovat uvolněná kolečka, která by představovala hlavičku, tělíčko a ocásek. To samé jsme pak zkusili na papíře tužkou a obtáhli obrys tuší.

Tuto jednoduchou techniku jsme si vylepšili vymalováním akvarelovými pastelkami. Abychom ale zjistili, jaký je rozdíl mezi obyčejnou pastelkou a akvarelkou, udělali jsme si na pomocný papír hokus pokus se štětcem, který se dětem zalíbil natolik, že jsme hokusovali hodně dlouho.  A protože někteří měli pocit, že ten jejich opeřenec není dost dobrý, a tak si na vybarvování zvolili předlohu z tabule. Pastelky se nám nezastavily od samé práce a my jsme si museli udělat malou přestávku. Tentokráte "piknikovou" na dece. Děti si k tomu vybraly pohádku Spejbla a Hurvínka, chroustaly rohlíky s máslem a úžasně drobily.  Když už hrozilo, že prosvačíme zbytek hodiny, zavelel Tvořílek k činu a šlo se zase tvořit. Následovalo barvení větvičky bílou barvou (sníh), nalepení nebe na karton, vystřižení ptáčka a kompletace celého obrázku. Když se objevily mamky ve dveřích, byla hotová jen polovina ptačí flotily. Ale s výkresem odcházely všechny děti.