Družena Hruškový koláč
Už je asi známo, že mou favoritkou ve světě vaření je paní Florentýna se svou Kuchařkou pro dceru. Před pár lety jsem ji psala, kterak její recepty používám ve svém kroužku vaření pro děti. Byla nadšená, stejně tak jako já z jejích postupů. Ač má na svém kontě už hodně kuchařských knih a receptů napříč internetem, hruškový koláč jsem nenašla. A tak mi nezbývalo nic jiného, než vsadit na jiného webového koně a risknout skutečnost, že se prostě nezadaří. Přiznávám bez mučení, že pečení není mojí silnou stránkou, přesto se zas a znova vrhám do dalších pokusů, takže by se dalo říci, že jsem byla s dětmi na jednom koni.
Recept na hruškový koláč jsem ulovila na Apetitu. Říkal něco o těstě s vláčným tvarohem a sladkou nadýchaností. Hrušky se v něm usadily jak uvnitř, tak jako ozdoba navrchu. A tak je děti loupaly a krájely je na kostky i plátky, míchaly mouku s práškem pudinkovým i kypřícím a vrážely do toho vejce a lily olej. Vážily a odměřovaly, míchaly metličkou, zapojily stěrku a hlavně se naučily vymazat formu pomocí másla a hrubé mouky. V této fázi nikdo netušil, jak to dopadne, ani já ne. Ale na konci hodiny jsme měli na stole teplý moučník, který voněl po hruškách a nebyl připálený. Jíst se ale ještě moc nedal....byl horký a bolelo by nás bříško. Tak aspoň že máme ilustrační foto!
