Družena Indický šátek
Poslední jízda pro Velké Malovajdy skončila s posledním týdnem května. Nacestovaly jsme se opravdu hodně, ale přeci jen nám ještě jedna země chybí. A protože jsou v kroužku samé holky parádnice, musíme bezpodmínečně zavítat do Indie. Jedeme si tam přeci pro šátek s indickými vzory, a to do toho nejlepšího obchodu v Dillí. Indické sárí si necháme, až budeme starší.
Poslední hodinu si děti vyzkoušely hned dvě techniky. Tečkovací a batiku. S tou první malovaly bílou barvou na černý šátek pomocí vatových tyčinek do oušek, čímž vznikala krásná kolečka s jasným okrajem (tedy pokud jste při tom nepospíchali jako o závod a nedělali velké mezery). Komu jedna barva nestačila, mohl si přidat zlatou nebo stříbrnou variantu. Tečkovat obraz je ale běh na dlouhou trať a ne každého to nadchne. Natož děti, které už cítí konec školního roku za rohem a navíc nemohou ven, protože stále prší. Pro Malovajdu to znamenalo jediné, buď to chtělo větší uchošťouchy nebo menší plátno! I když jak pro koho :o). Ale aby holky neřekly, že je to v Indii jen samá tečka, vyzdobily si nakonec svůj šátek i blyštivým sypáním. Jen ta cingrlátka na konci nám chyběla.
Druhá technika byla pro děti zcela neznámá, a tak je trochu udivilo, když si svůj bílý šátek musely tak trochu zmuchlat, poskládat, zagumičkovat nebo obtočit na vidličce. Tuhle nádheru pak daly na rošt a pomocí barvy na textil, rozpuštěné v lahvi,stříkaly karmínovou a světle zelenou barvu na látku.(batika za studena). Po půl hodině louhování pak Malovajda dětem látku vymáchala a dala do ustalovače, aby jim šátek nepouštěl barvu. Vyžehlené kousky se už těší na výstavu - jak je vidět, tak vzorů se dá vytvořit opravdu hodně.
