Družena Jmenovka kufrová
S Malovajdou máme už přes půlku lekcí za sebou a nalítáno miliony kilometrů po světě. To vám může potvrdit i Tvořílek, který má ze svých cest mnoho zážitků. Tak třeba ten, která vyprávěl Malovajdě. Prý si to takhle jednou špacíruje k odbavovacímu pultu na letišti se svým kufrem, když mu paní za přepážkou oznámí, že nikam odletět nemůže, protože mu na zavazadle chybí jmenovka. Na tázavý pohled mu hned vysvětlila, že visačka kufrová je důležitá proto, kdyby se náhodou jeho kufr někde zatoulal, tak aby ho mohli přípaně podle jmenovky identifikovat a poslat domů. Což je věc ryze praktická, to musel uznat i Tvořílek a nechal si od té hodné paní donést papír a tužku, aby si doplnil své jméno, příjmení, ulici s číslem popisným, město kde bydlí a samozřejmě také stát, jelikož Horní Dolní může být i ve Venezuele.
Malovajdě se ten příběh zalíbil a rozhodla se s malými malířkami namalovat visačku na kufr. Jenže znáte holky, těm nestačí jen nějaká obyčejná tužka, ty musí mít barvičky zářivé a pestré (to by se paní referentka divila!) Takže když visačka, tak slupovací. S touto technikou malé děti ještě nepracovaly. Colorky na sklo jsou úžasná věc. Můžete si s nimi nalakovat nehty nebo vyzdobit cokoliv, co už ztratilo šmrnc. My jsme je použili klasickým způsobem na košilkovou fólii. Být tady velké Malovajdy, tak si kouzla s konturovací barvou udělají samy, ale menší děti nemají ještě tolik sil a trpělivosti, aby výkres zvládly, tak jim Malovajda pomohla vytvořit "okénka".
Abyste rozuměli, okénka jsou přeci čáry na nebi, které dělá letadlo, když létá. Občas si do něj sedne i nějaký sportovní pilot a vytváří vrtule a smyčky, což byla přesně ta čára, která se na papíře křížila přes sebe, až vznikly malé prostory pro vybarvení. Hlavním smyslem ale bylo zakomponovat do výkresu jméno (když už je to ta jmenovka kufrová), proto si děti vložily do košilky již předepsané písmenkové tvary a pomocí šedé kontury přemalovaly tu změť černých klikyháků. Naštěstí to byla vždy jen 4 písmenka, ale i tak bylo slyšet hekání. Malovajda má pro tyhle případy buď svačinovou přestávku nebo rovnou bonbónový dopink :o)
Vybarvování okének už bylo mnohem jednodušší, protože výplň je řídká a dobře z lahvičky teče. Jen to usychání trvá déle, než bychom potřebovali, takže jsme si mezitím vystřihli tvar visačky z bílé čtvrtky, uvázali k ní stužku a prozatím jen položili navrch hotovou barevnou koláž, která je prostě jedinečná na světě a kufr s ní je tak originální, že se prostě ztratit nikdy nemůže.
