Družena Kapesní divadlo
Pohádkový svět bez loutkového divadla nikdy nebude úplný. Snad právě proto existují mistři řezbáři, kteří dovedou z kusu dřeva vytesat človíčka, jenž ožije pouhým spojením nití. Kolik generací už chodí na Spejbla a Hurvínka, a nikdy je to nepřestane fascinovat. Malovajda zatoužila po tomhle umění, a proto si usmyslela, že si to divadlo sama namaluje. Pěkně od podlahy (pardon, od pódia), s krásnou oponou, barevnými kulisami a samozřejmě i loutkami. Dřeva nemaje, spokojila se s čtvrtkou, v jejíž dolní části prořízla otvor, který odděloval pódium a kulisy. Jelikož ale potřebovala pozadí neutrální, vystačila si s pouhou oblohou a trávou zelenou. Tohle kapesní divadélko má výhodu. že když si za horní rohy připevníte provázek a navléknete si ho za krk, můžete si zespodu vložit do otvoru své poutky, a třeba i za chůze si hrát svou oblíbenou pohádku.
Nakreslit takovou loutku, aby ji viděla i osmdesátiletá babička v poslední řadě, není sranda. Dětem proto Malovajda připravila hravý návod, jak pomocí geometrických tvarů človíčka namalovat. Když si ke kruhu přidá trochu protáhlý a zakulacený trojúhelník špičkou nahoru a pod to si nakreslí různě dlouhý obdélník (coby nožky či kalhoty), pak má o proporce loutky vystaráno. Holčička nebo kluk? Trojúhelník nebo obdélník od pasu dolů a je jasno. Děti si to zkusily nejdříve tužkou a poté černým fixem. Ten měl za úkol udělat loutku viditelnější a také dal jasná rozmezí tomu, odkud kam bude vymalován prostor štětcem a vodovkami.
Na vymalování kulis dostaly děti nové velké ploché štětce, kterými se natíralo jedna radost. K rozmývání nebe či země jsou anilinkové barvy jako stvořené, protože stačí jen trochu namočit štětec v barvě a obrázek je pěkně výrazný. Abychom doladili celkový vzhled, použili jsme na oponu krepový papír, v horní části nařasený a po bocích sepnutý. Děti si na své vystřižené postavičky nalepily zezadu dřívka, za které se dobře držely. Nejvíce loutek měla pohádka O koblížkovi. Aby taky ne, malovat si venku na zahradě, je inspirace sama o sobě. Malovajda totiž miluje jaro, a když jsou u toho ještě děti a barvičky, tak je přímo blažená. Tomu se říká Pohádka života.
