Kdo tu vlastně cvičí?

Máme  tu další čtvrteční odpoledne, které ve Středoklukách patří Hravému cvičení. Stalo se krásným zvykem, že s dětmi přicházejí i maminky, které ovšem neodchází někam na kafíčko či nákup, ale  zůstávají se svými dětmi v tělocvičně a pomáhají s programem. Postupně se úžasně zapojují do cvičení, a tak se poslední dobou vlastně ani nedá říci, zda chodi cvičit maminky s dětmi nebo děti s maminkami. Každopádně je to hodinu od hodiny lepší a lepší.

Tu pololetní hodinu, kdy už bylo doma vysvědčení, jsme zahájili chytáním bublifukových bublin, než se dojíždějící děti vybatolily ze šatny. Pak už nic nebránilo tomu, abychom si zahráli na autíčka a procvičili si souhru povelů, barev a symbolů. Jako garáže nám posloužily dřevěné bedýnky, místo volantu jsme třímali v rukou gumová kolečka a jezdili křížem krážem pro tělocvičně nebo brzdili podle kartiček semaforu. Tuhle hru na strážníka si užily všechny děti. Následovalo hasičské cvičení družstev, kdy měly děti za úkol vylézt na žebřiny, zacinkat a předat štafetu dalšímu. Na lavičce jsme si uvolnili svaly na nohou, z plna hrdla si při tom zakřičeli, abychom se zbavili i tlaku v sobě.

Chvíle pro maminky nastala  při čtení pohádky O dvanácti měsíčkách, kdy si děti vybraly své kartičky s obrázky, a protože Macecha, Holena a Maruška byly v textu velmi často, byla jim přidělena pohybová úloha. Ta spočívala v proběhnutí předem připravené překážkové dráhy se slalomem. Pohádka sice byla krátká, veršovaná, ale výraz některých starších cvičenek hovořil o dlouhém týdenním maratonu. Každopádně jsme se u toho všichni hodně nasmáli. V této uvolněné atmosféře jsme si udělali dvojice, rodič - dítě a trénovali přihrávky míčem z pódia. Závěrečná hra na "Krále"s papírovou korunou ukončila hravé, a dnes i velice veselé cvičení.