Družena Královský erb
"Bylo nebylo jedno království....", Znáte to, takhle začíná každá klasická pohádka, ale její příběh se odehrává vždycky podle toho, o jaké království se jedná. Banánové království bude mít asi jiné možnosti, než království smaragdové, takže abychom se v tom pořádně vyznali, je zapotřebí něco nauky, které se říká heraldika. Zní to horal s dýkou, ale význam je pro každé království více, než-li důležitý. Již zmíněné banánové království totiž nebude mít ve svém erbu nic jiného, než banán, případně jeho slupku. Erbovní znamení je úžasná věc a králové jej dávali nad každou bránu do města, hradu či zámku, aby bylo vidět, že i prapradědeček z pátého kolene měl ve znaku banán. Vzpomeňme také na vojenské výpravy a zbroj rytířů, kteří se mohli lehce poznat podle znaku svého krále na štítu a nevraždili si zbytečně svoje kamarády. No ať to bylo, jak to bylo, Tvořílek zatoužil přiřadit k rytířské zbroji, kterou si kluci vyrobili minule (meče a dýky) i svůj královský erb. Tedy jeho imitaci.
Ovšem vyrábějte něco, co znáte jen tak zběžně a možná ani netušíte, že se na to díváte v televizi, když dávají pohádky. Aby kluci pochopili, o co se jedná, nabídl jim Tvořílek nejen historický výklad, ale také pár návrhů, jak by takový erb mohl vypadat, alespoň co se tvarů týká. To bylo ale to poslední lehké rozhodnutí, které děti musely udělat, protože pak přišla samotná realizace, která tak trochu připomínala středověkou bitvu s velkým kusem polystyrenu a řezacím nožíkem. Tvořílek byl ve střehu a pomáhal, kde mohl, aby zůstaly prstíky v původním stavu. Jenže toho po chvilce stejně musel nechat, protože šikovnost kluků by se dala přirovnat odvaze bojovat s křižáky. Po překreslení tvarů erbu na polystyren a následné oříznutí už byla předem vyhraná bitva. Na řadu přišla dekorativní látka, které byla také střižena erbovní velikost, jen o 3 čísla větší, aby se látka dala zahnout před 3cm široké okraje. Veškeré začišťování dělaly děti pomocí jednoduchých kovových špendlíků tím, že napnutou látku přišpendlily k podkladu - pěkně jeden špendlík vedle druhého. Zadní část byla o něco těžší, protože bylo zapotřebí ustřiženou látku zahnout, aby se netřepila a dát jí stejný tvar, jako měla původní šablona. Snad se na nás nebudou králové zlobit, že je jejich erb na několika místech trochu nařasený, hlavně že je připravená plocha pro další tvoření.
V další hodině jsme erb ve skvostném šatě už mohli začít zdobit. I když příprava byla zase o něco delší, než by si kluci představovali. Hold, bez práce nejsou koláče. Na stole si o tu práci říkala plná mistička špendlíků, které bylo nutné v pravidelných rozestupech zapíchat do obaleného polystyrenu. Jako měrná jednotka nám posloužil vlastní ukazováček. Motiv erbu už byl na vlastní představě. Z variant, kdy jsme mohli vyplést vnitřek erbu křížem krážem nebo si udělat rámeček a do něj vložit jakýkoliv další tvar, si kluci zvolili za B. Tím byl plán hodiny jasný. Píchali jsme se do linek a obmotávali jsme hlavičky špendlíků různě barevnými bavlnkami. Pro větší záři erbu jsme vymysleli, že namícháme tři barvlnky se zlatou nebo stříbrnou nitkou, což se ukázalo jako dobrý nápad. Výplet potřeboval trochu času na zapracování, protože možností bylo mnoho. Někdo dělat šikmé linie, jiný tvořil křížky, ale také si děti vyzkoušely putování nitě halaba. Každopádně tvar a obsah erbů svědčí o tom, že království jsou to vznešená a určitě i spravedlivá.
