Ledové spojené cvičeníčko

Ledové cvičení poslední čtvrtek v lednu prošlo zkouškou. Program pro malé děti byl po celý podzim uzpůsoben jejich potřebám, stejně tak, jako cvičení pro školáky. Záměr by to byl výborný, kdyby se dveře do sokolovny nemohly vydechnout od nepřetržitého zástupu cvičenců, ale jelikož se tak nedělo a navíc udeřila chřipková epidemie, odtékaly příspěvky rodičů pouze směrem na nájemné. Po třech měsících, kdy se stav viditelně nelepšil, přišla změna v podobě spojení obou kroužků. Lektorka se tuto hodinu rozhodně nenudila, protože uspokojit hravost předškoláků, nechat zapotit školáky a přitom dávat pozor na batolata a sportovní náčiní, které pokrylo většinu parketu, byl nelehký oříšek. Ale jak se říká, život je změna a změna si žádá jiný přístup. Ledové cvičení tedy procházelo bloky z poctivé přípravy na hodinu, které děti nahrazovaly svými vlastními momentálními nápady, zcela naživo bez zvláštních příprav. Došlo tedy na sněžnice velkého Yetiho, kde maminky předkládaly jednu stopu před druhou, aby dítko mohlo dosáhnout svého cíle - iglů. Jenže dqěti  si usmyslely, že bude zábavnější, když budou běhat maminky. Na žíněnkách, které tvořily něco jako ledovou plochu, jsme imitovali válení na ledu, které děti vylepšily kotouly připomínající spíš stoj na hlavě. Mezi tím ti nejmladší z nejmladších poctivě odnášeli přichystané cvičební pomůcky do svých pomyslných domečků, takže o vymýšlení nevymyšleného nebyla nouze. Tancovali jsme na sněhuláckou písničku se stuhami, hráli hru na Lepidlo se vylilo a nakonec si užili podbíhání pod  lanem. Rozhodně byla hodina akční a barevná.