Družena Listnáček
Jak se přehoupne říjen do listopadu, je to všude samá duchařina. Kam se podíváte, jedno strašidlo vedle druhého. Aby se v tom člověk vyznal. U Šikulků ale neběhají zlomyslníci a bubáci, nýbrž a pouze bytosti hodné, s přírodou spojené. Houboví skřítci už mají na mále, tak je střídají Kaštánci, Žaludníci a Listnáči. Těch je předposledním měsíci habaděj. A těch barev! Jeden by si oči vykoukal, jak se jim rychle mění šatičky. Jeden den jsou žlutozelené a druhý den už mají oranžovo červený odstín. Kvalitního listnáčka poznáte podle materiálu, ti papíráci, co mají listy tenké jako pavučinku dlouho na světě nevydrží. Šatičky se jim začnou krabatět a okraje hnědnout. To pak není vůbec žádná podívaná. My jsme šli se Šikulkama najisto a vsadili jsme na kvalitu silných listů psího vína (přísavníku pětilistého), které vytvoří skřítkovi tělo.
Ale nepředbíhejme a začněme od hlavy. Ta je většinou kulatá, takže stačí obkreslit jakoukoliv kulatou věc, která je o něco menší, než nasbírané listy. My jsme pracovali s krabicovým kartonem a děti ho už měly připravený 2x v kulaté verzi. Díky papírům s podzimní tématikou měl skřítek z každé strany kruhu jiný vzor. Nejdříve si děti položily karton na vybraný papír a pomocí tužky jen okreslily. Poté nůžkami vystřihly a nalepily. Tímto způsobem si připravily dva ozdobené kruhy, z čehož jeden byl na hlavičku a druhý na zadeček. Samo sebou, že to nejhezčí jsme dali dopředu, zatímco nepovedené střihání ukrylo tělíčko z listů. Děti si pak vybraly přírodní provázek na vlásky, který poskládaly několikrát na sebe do mašličky a kulaté konce prostřihly nůžkami, aby byly vlásky všude stejně dlouhé. Nosánek byl z oblíbené bambulky a oči si děti nakreslily na bílý papír a vystřižené nalepily na obličej. Černým fixem dokreslily řasy, obočí i pusinku a bylo hotovo. Do druhého kolečka jsme si provrtali dvě dírky a do nich prostrčili zahradnický drátek tak, aby na jednom konci držel u zadní strany kolečka, zatímco na jeho dlouhý rovný konec mohly začít děti napichovat nasbírané listy. Pěkně tou hezkou stranou navrch, aby pak byla za obličejem vidět ta lepší strana listu. Nakonec jsme ty samé dírky udělali pod nosánkem, aby všechno drželo dohromady. Pomocí "lampionků" (Mochyně židovské) jsme ozdobily skřítkům hlavičky/čepičky a skřítek byl na světě. Teď už jen vymyslet pro něj jméno a dát mu nový domov, ideálně někde venku pod stříškou, aby listy zůstaly dlouho čerstvé a papír suchý.
