Družena Medové odpoledne
Do posledních slunečních dní počátečního podzimu měly včelky plné nožky práce, aby měli středoklučtí včelaři co stáčet. Dobré dílo se podařilo a med ve sklenicích mohl putovat do polic, jako lék na sychravé počasí a přicházející zimu. Každý, kdo jednou ochutnal zlatý zázrak z Medové louky ví, že se sem bude každý rok rád vracet. A to nejen pro med samotný, ale pro tu přátelskou a tvořivou atmosféru, která tu panuje. Samotná zahrada je rájem pro včeličky už od jara až do babího léta, ale na podzim pohostí i člověka. To pak přijdou lidičky s dobrým srdcem, aby spolu prohodili pár vřelých slov při teplé medovině, sousedka od vedle k tomu přinese pekáč sladkého a děti lítají po zahradě jak při rojení. Od mistra se pak dozvíte takových zajímavostí o životě včel, že už večer nepotřebujete sledovat televizní noviny, jak jste toho vyprávění plní.
Letos k tomu všemu hrál i flašinet a med měl příchuť skořice, kakaa a zázvoru. Bylo až neuvěřitelné sledovat tu nezdolnou víru v suché a teplé počasí, když nebe mělo kovovou náladu a první přípravy probíhaly za deště. Kapitán však vyplul z přístavu, nehledě na cokoliv. Jeho vize neznala překážky. Na louce vyrostly stany a meteorologové si mohli hlásat přeháňky do aleluja. Dobrá nálada a odhodlání věřit svým snům přineslo zázrak. Medové odpoledne se uskutečnilo se vší parádou. Možná to bylo také tím, že zahrada hostila nejednu včelí královnu a tykadel by se člověk ani nedopočítal, ať už na hlavách včelařského týmu, na včelích úlech, víčkách od medu nebo na výrobcích od dětí.
Motto na stránkách Středokluk hlásá, že je to místo pro dokonalý život. K tomu, aby se tak stalo, je třeba vzít si příklad se společenství včel. Věřit síle královny, úloze trubců a pracovitosti včel. Když každý dělá to, co mu je dáno, pak funguje úl (rodina, obec, stát) k radosti a užitku všech zúčastněných. Představuji si, že by v každá sklenice medu ve spíži měla kouzelný spínač, který by nahrál tuhle větu všem, kteří by ho šli potajmu mlsat. Druhý den by se dotyčnému rozjasnila tvář, otevřelo srdíčko a sladkost by proudila jeho tělem natolik, že by byl rozesmátý pohodář, práce by mu šla od ruky, a kam by šlápl, tam by to kvetlo. No uznejte, že bychom tuhle včelí symboliku potřebovali všichni jako sůl. Možná bychom pak více vnímali i matku přírodu a ženu jako takovou. Mají toho totiž pro nás pro všechny mnohem víc, než si vůbec dokážeme představit. A tak díky Bohu za medová odpoledne.