Monotyp je náš hit

Všechno špatné je vždycky k něčemu dobré. To jsem ovšem netušila v době, kdy jsem si s nadšením obhospodařovala svůj první pronájem a plánovala tam svou kreativní budoucnost. Ovšem člověk míní a osud mění a místo prodloužené smlouvy jsem stěhovala už potřetí celý kabinet zase zpátky. Ještě o prázdninách mě bylo všechno jedno, ale už v září přicházely pocity, které mě pošťuchovaly:"No přeci to teď nevzdáš...to nemůžeš těm dětem udělat....máš plný sklep materiálu..." Dala jsem jim za pravdu a šla rozeslat pozvánky. Dnes to bylo poprvé, co jsem přivítala opět děti na kroužku Malovajda a vůbec nikomu nevadilo, že tvoříme v obýváku a kouká na nás rybička z akvária.

Dnešní hodina byla o barvách, tvarech a hlavně o tisku. O technice, které se říká MONOTYP. Byla jsem z ní nadšená a místo štětců používala jen prsty - taková kreativní Amelie z Montmartru! Holčičky z Malovajdy už povyrostly, a tak proč nevyzkoušet něco jiného. Zrcadlová folie nám posloužila k tomu, abychom si ji mohli natřít temperovou barvou po celé ploše a pak do ní, pomocí prstů, špejlí, vatových tyčinek nebo štětců, dělat různé obrazce. Tím, že se místa k tištění nachází ve stejné rovině, jako místa, která se netisknou, vzniká úžasná abstraktní plocha. Každý otisk je neopakovatelný originál.

Být s Malovajdou "doma" je fajn. Ostatně i téma celého roku je stejné. Kuchyň nám posloužila jako místo pro svačinku, zahrádka zas pro sušení prádla (promiňte obrázků) a spodní podesta jako šatna. Je to přímo luxus! Než dorazily maminky, stihli jsme si ještě namalovat ovoce a zavařit do sklenic (obrázek vsunutý dovnitř). Příští setkání bude vyjímečně už za týden. Moc se těším, až si zase půjdu pro děti do školní družiny a do mateřinky. Je to úžasná procházka. Tak zase příště - ahooooj.