Družena Penál strojový
A je to tady! Švadlenka se dočkala své dlouho očekávané hodiny, kdy místo ručního šití zasedne k šicímu stroji. Což je sice událost, ale důležitá je samozřejmě i náplň. Adeptů na výběr nejvhodnějšího výrobku bylo mnoho, do užšího výběru se dostali dva finalisté, z nichž zvítězil penál (prostírání si ještě chvilku bude muset počkat). Doufám, že si nepředstavujete takový ten hrůzo strašně barevný se třpytkami a Elsou!!?? My si dali záležet na vkusu a estetice. V tandemu plátno a filc jsme si vybrali barevné kombinace, které nahodily našemu očku a pak si připravili šicí propriety. K těm patřily samozřejmě krejčovské nůžky a špendlíky. Rozměry kupovaného filcu přesně odpovídaly rozměrům budoucího penálu, takže doladit ho plátnem, už nebyla taková námaha. Jelikož náš čekalo první šití na stroji, zvolili jsme k olemování proužky z netkané textilie (jednorázová ubrusovina), abychom se nemuseli trápit se zakládáním okrajů.
Výcvik špendlení byl prvním krokem ke zdaru naší práce. Sice to vypadá jako dost jednoduchá činnost, ale když máte špendlík v ruce poprvé a navíc si musíte hlídat, aby překlad byl stejný na rubu i na líci, tak už to taková sranda není. Tu se vám proužek zkrabatí, tu si píchnete špendlík do prstu nebo minete zcela svůj cíl. Plocha větší než A4 tedy byla propichovací premiérou. Další záludností se staly rohy, které bylo třeba usměrnit tak, aby to nevypadalo nesourodě. Švadlenka ale přidala svou ruku k dílu, takže i zákruty jsme zvládli. Když bylo vše připraveno k šití, došlo i na mini přednášku o tom, jak stroj chroustá nit ze shora i zespodu, aby spojil látky k sobě, že je důležité mít patku spuštěnou, aby stroj nešil do luftu, a taky co dělají ruce při posouvání látky. I když bylo vše řečeno, nenechala Švadlenka nic náhodě a stejně jako učitel autoškoly, měla svou nohu na pedálu sama. Strojová eduta mohla začít. Šili jsme dvouručně, šili jsme pomalu a šili jsme bez dechu. Jednak proto, abychom včas vysunuli špendlík z látky, ale také proto, abychom udrželi rovný steh. Což nebylo úplně na pořadu dne, ale pro první zapamatování jsme udělali maximum. Snad jediný háček byl v tom, že nová situace tak trochu napnula všechno svalstvo v těle, tudíž i prsty, které tak urputně držely látku na stroji, že chudinka jehla neměla jinou šanci, než šít titěrné stehy. Ale i to jsme napravili. Nakonec zbývalo už jen prošít spodní část penálu, čímž jsme vytvořili kapsičky na tužky, fixy a jiné drobotiny. Náš penál měl i ozdobné prvky na líci a byl doplněn šňůrkou, kterou se vše zamotané zavázalo. Takhle popsané to sice asi těžko pochopíte, ale obrázky vám určitě řeknou víc. Každopádně je to úspěch největší.
