Družena Peřina a koloběžka
Druhé úterý se otevřely dveře učebny pro děti, které se po úvodní hodině rozhodly chodit za Malovajdou a Tvořílkem. Už v šatně mateřské školky nás uvítaly rozesmáté oči holčiček, které se evidentně na kroužek hodně těšily. Zatímco si s Malovajdou přeříkaly úvodní básničku "Máme rádi barvičky, malujem svět celičký, zvířátka i přírodu, věci, lidi, obludu. S Malovajdou je fakt švanda, štětců je tu každý fanda", Tvořílek už připravoval barvičky, aby si vyzkoušel, co si děti zapamatovaly z poslední hodiny. A protože jim to šlo dobře od ruky, seznámila Malovajda holky s panem štětcem. Je prý moc háklivý na svůj štětinatý nos, nemá rád zbytečné cákání ve vodě, zato miluje, když maluje široké dálnice i úzké silnice. To už ale volaly vodovky, aby si jich někdo všiml a začal s nimi dělat kouzla na papíře. S Malovajdou jsme si vykoupaly papír ve vodě a pak pěnovými štětci rozpíjely barvy nahoře i dole, vpravo a vlevo. Šlo nám to všem hodně dobře, jen jsme měly pomalované i ruce. Ještě, než papír stihl uschnout, tak jsme ho natrhaly na proužky a připravily si velkou čtvrtku na peřinu pro Malovajdu, která někde nastydla a potřebovala v tom domečku, který si děti vyrobily první hodinu, ustlat. S lepidlem jsme nalepily barevné proužky do duchny a vložily do postýlky na tabuli. To největší malování si děti užily, když mohly malovat přímo v ložnici, kde Malovajdě a Tvořílkovi připravily velikánskou postel. Než si přišly maminky pro své děti, měly holčičky na svých pastelkách hned dvojitou odměnu. S umazanými prstíky a výkresem z minulé hodiny odhopsaly slečny domů. Doufejme, že ti techniku nebudou zkoušet v ložnici rodičů :o)
Tvořílek si připravil pro říjnovou hodinu cestování za princeznou Koloběžkou. Znáte to. Obutá - neobutá, učesaná - neučesaná, kolem - nekolem...Tak jsme dali všichni hlavy dohromady, abychom vymysleli, jak to té holce usnadnit. Nejdříve si Tvořílek vytáhl z velké kapsy u kalhot dlouhý provázek a naučil děti, jak se motá do kolečka. S pomocí kartonu a lepidla jsme měli během chvilky kol jak v servisu. Zatímco se nám sušily na topení, vymýšleli jsme konstrukci. Co malý tvořílek, to jiný prototyp. Jednotlivé díly jsme dávali dohromady podle fantazie, takže se hodila lepenka, špejle, vlna i tavná pistole. Na závěr hodiny jsme měli koloběžky ve 2D i ve 3D, a to většinou od dětí z první třídy. Tvořílek děti odměnil, protože dokázali všichni zapojit svou vlastní představu do svého díla, a to bylo přesně to, proč mezi děti přišel.
