Družena Perníková
Perníková hodina voní po skořici a badyánu, vyznačuje se značně kluzkou podlahou díky všudypřítomné mouce a nenechá mlsné jazýčky ani na chvilku v klidu při olizování přítomných surovin. Pečení je naše tečka za denním cyklem stravování. Taková malá hostina, kdy si malá kuchařka udělá svou svačinu sama na kroužku (tedy v případě, že se stihne upéct). Hodina je vždy s velkým otazníkem, protože v 90 minutách má přes polovinu času hlavní slovo těsto v troubě.
Pokud jste úplný kuchařský začátečník, je dobré se tak trochu zaměřit na to, co taková buchta vůbec obnáší. To, že tam patří mouka ví asi všichni, ale dozvědět se, že ta hladká je pro perník tutovka, je výhra nejen na talíři. Pracovali jsme v tandemech "suché přísady" a "tekuté suroviny". To je jistota, která když se na konci spojí dohromady, je těsto na světě. Kakaový prášek mouku obarvil, perníkové koření ji dodalo na vůni, cukr se švestkovými povidly na poživatelnosti a kypřící prášek nadzvedl tu nádheru do vyšších sfér. Bez mléka, vajec a oleje bychom ale měli stále jen "sypký pekáč", tak přišli na řadu i kuchynští pomocníci, abychom to těsto daly dohromady. Kolem druhé hodiny bylo hotovo a jelikož bylo od oběda už nějakou tu dobu, děti by nejraději snědly úplně všechno v dosahu 2 metrů. Když se měla krájet čokoláda na polevu, byla to zatěžkávající zkouška. Naštěstí se před mytím nádobí dala olízat alespoň stěrka .o)
K takovému pečení ale patří také náležitá péče o pekařskou formu, ze které je záhodno dostat upečené těsto v neporušené podobě. K tomuto účelu patří pečící papír, což sice už děti věděly, ale bylo potřeba zabrousit i do situace, kdy doma žádný není. Poprvé jsme tedy vymazávali pekáček máslem (samo, že všichni dohromady oběma rukama) a potom ho vysypali hrubou moukou. Z této činnosti vyplynula jedna zásada = mastné ruce voda neumyje, takže použij kuchyňskou papírovou utěrku! A pak, když máš mouku všude a čekáš na to, až se upeče perník, můžeš si celou tu dobu čmárat do mouky obrázky. Děti to přímo nadchlo, jen já se klouzala po obýváku ještě večer :o) Takže suma sumárum, byla to tvořivá sranda, kterou jsme zakončili odpolední sváčou u jednoho stolu. Náš perník měl nejen čokoládovou polevu, ale aj kokosový posyp a oříškové zdobení. Dozajista přišel k chuti i dalším členům rodiny. U nás vydržel jen pár hodin.
