Družena Pevnina
Slovo samotné dává jasně najevo, že je to něco, co má pevný základ, takže se po tom dá třeba i chodit nebo se cítit bezpečně. Už na základní škole nás učili, že Země není placatá, ale má své nížiny a vrchy, leckde dokonce i hlubiny a velehory, což je sice fajn vědět, ale zkuste do hravou formou vštípit prvňáčkovi tak, aby to navíc dokázal i nakreslit.
Velká Malovajda je ale už ostřílená umělkyně a umí si poradit. Na velkou tabuli úplně dole si nakreslila rovnou čáru a nad ní další, trochu vlnitou. Čím byla výš, tím se z linky stávaly kopečky, vrchy a hory. To bylo celkem jednoduché, ale pak si řekla, že dá dětem trochu těžký úkol, a tak vložila do vzniklé krajiny ještě strom, trávu a kameny. Na začátku hodiny jsme si tedy nanečisto zkusily namalovat všechny možnosti tak, aby obrázek budil dojem, že jsou vrstvy za sebou.
Samotný obrázek měl však ještě jednu záludnost, a tou byla malířská technika, která v tuto hodinu hrála prim, takže děti dostaly několik variant již hotové krajiny, aby si to mohly užít. Nejprve si černým fixem zvýraznily tahy a pomocí mnoha typů voskových a olejových pastelů zapracovávaly silnou vrstvu na papír. Ovšem pozor - nikoliv aby bylo sluníčko žluté a kopec zelený, právě naopak. Všechno úplně jinak a nejlépe obráceně. Když byla celá plocha papíru vymalovaná (a děti bolely ručičky), udělali jsme něco, co hlava nebere a.....výkres celý zmuchlali. A nejen jednou, ale víckrát a pořádně. Po každé muchláži jsme papír narovnali a po dalším pokusu se snažili o co největší počet ohybů. Ty vytvořily na výkresu plastičnost, takže kopce byly opravdu zvlněné a voda v jezeře se pěkně čeřila. Na řadu pak přišla tmavě zelená anilinová barva, která se díky přítlaku štětce dostala do mezer, ve kterých se vydrolila voskovka, čímž jsme docílili efektu mramorování. Jenže po tomto zásahu byl papír nejen zmuchlaný, ale i mokrý. Malovajda si poradila žehličkou a pečícím papírem, takže si děti mohly svůj výtvor nalepit na barevný podklad, který vytvořil rámeček hotového obrázku. Ti, kdož měli ještě chuť, vzali si další čtvrtku a do mokrého podkladu zapouštěli jednotlivé barvy, po jejichž zaschnutí si pomocí nastříhaného kartonu vytvořily akrylovou barvou kopce.
Z tématu cestování jsme tedy splnili další úkol a k vesmírným planetám, země-kouli, cestovnímu pasu a kufříku jsme přidali pevninu, po které už teď můžeme směle cestovat do jednotlivých světadílů a zemí. A že se máme na co těšit!