Družena Plněné knedle
Knedlíky jsou česká klasika. Zařadit se mezi kuchařky ovládající toto umění lze v jakémkoliv věku, i když určitá praxe je jen ku prospěchu strávníků. Holky z Kuchařinky mají našlápnuto už od 8 let k vysokým metám. Kde jsou ty časy, kdy jsme si dvě hodiny hrály s jednou pomazánkou. A dnes? Lasagne, koblihy nebo knedlíky. Prostě paráda. Moje první knedlíky byly játrové do polévky, takže kam se na holky hrabu. Všechno jsem doháněla až jako čerstvá novomanželka a věřte, že knedlík byl pro mě jediný - ten z pytlíku, a i ten jsem dokázala nějak znehodnotit. Jediné štěstí bylo, že mě měl můj drahý tak rád, že to vždycky všechno snědl. Dnes už vyšvihnu knedlíky jakéhokoliv druhu a jsem na to náležitě pyšná. Houskové, tvarohové, kynuté, bramborové - moje rodina má už jedině domácí!
Receptů na bramborové těsto je hodně. Sice všichni začínají u brambor, ale trefte se do těch pravých - ranné, pozdní, žlutomasé, červené, na kaši či do salátu? Chce to zřejmě vyzkoušet všechny a pak mít jasno. Já na tuhle bramborovou předehru nemám zálusk, takže jsem se uchýlila opět ke své milované Flo, jejíž Kuchařka pro dceru obsahuje zaručený základní recept pro začátečníky, který nelze zkazit. Ona si totiž tohle martyrium už prošla, takže ví. I díky rozhovoru s panem Lázničkou, který je přes knedle mistr. Tahle česká klasika má totiž jeden háček, na který je potřeba brát ohled neb těsto rádo řídne. Prakticky to znamená, že pokud chcete vařit bramborové knedlíky pro regiment vojáků, nechte si zajít chuť na loupání horkých brambor a raději se uchylte k chladnutí přes noc. Už to je první plus pro to, aby se vám ve vodě nerozvařily.
Naším cílem byly plněné bramborové knedlíky uzeným masem s osmaženou cibulkou, což znamenalo trochu si pohrát s jednotlivými kroky v receptu, aby se nám půl hodiny zbytečně nevařila voda, když se teprve loupe cibule. Základní recept z půl kila brambor byl rozdělený opět na 4 díly, což bylo úsměvné, neboť si každá oloupala jen jednu bramboru. Další raritou bylo přidání vejce do těsta, což mě pobavilo ještě víc, protože paní Flo stačí na celou dávku jen 1/2 vejce. Rozdělte ho ale ještě na čtvrtiny?! No zvládli jsme to rozšleháním vejce a přidáváním do těsta po lžičkách. Asi největší práci nám dalo strouhání uvařených brambor, protože holky ještě moc nechytl chvat strouhání patkou (ruky) a držely brambor jako cukrkandl ve třech prstech. Když došlo na strouhání uzeného masa, vrhla se většina raději k osvědčeným nožům a jedna si maso dokonce vyměnila za tofu.
Ke zpracování těsta jsme přistoupili zodpovědně a pustili jsme si před tím instruktážní video. Ač dotyčná kuchařka vše míchala na ploše, my jsme si k tomu vzali raději mísu. Zřejmě nejtěžším úkolem hodiny bylo zabalit náplň do těsta. Buď bylo masa uvnitř hodně nebo bylo tenké těsto, takže jsem běhala od jedné k třetí a trpělivě učila vázat uzlíčky do kuliček. Podařilo se! Jakmile se knedlíky dostaly do vařící vody, hodily Kuchařinky všechno za hlavu a vůbec je netrápilo, že cibulka nemá žádného opatrovníka, aby ji zachránil před připálením. Inu stalo se a trochu nám holka zhořkla. Zatímco se dovářela poslední várka knedlíků, holčičky zametly, sklidily ze stolu a prostřely. A i když prohlašovaly, že "vůbec" nemají hlad a nandaly si na talíř své koule jen pro fotodokumentaci, přesto pak vzaly příbor do ruky a svou porci snědly. Tedy snědly by ji celou, kdyby v sobě neměly jakýsi druh povinnosti donést své jídlo domů na ochutnávku, i kdyby to měl být jen jeden knedlík bramborový.
