Družena Podzimníček
Skřítků je v babím létě habaděj. To se ani nestačíte otočit a už vám jeden štráduje mezi maliníkem, zatímco ten desátý vám hlídá louži u domu, aby měli broučkové co pít. Tenhle svět je jedno velké tajemství a lidé by si měli zvykat na to, že pohádky mají leckdy pravdu! Náš skřítek Podzimníček je zatím ještě skrytý mezi jehelníčkem, špulkami a koutkem pro Švadlenky. Jeho tělíčko má tvar listu, hlavička se podobá žaludu a čepičku mu utkali pavoučci. Naším úkolem ho bylo oživit, dát mu tvar, barvu, jméno a dobrou vlastnost, díky níž bude zase na světě o něco hezčeji.
Když přijde holčička na první hodinu za Švadlenkou, musí se s ní nejdříve seznámit. A ona na oplátku zase ukáže všechno co umí, aby se mohla její učenka stát také takovou Švadlenkou. Ve svém šicím košíčku má spoustu zajímavostí, bez kterých by nezmohla vůbec nic. Třeba takové nůžky jsou přímo zázrak nad zázraky, protože bez nich by si neustřihla ani kus nitě. A když už je o nich řeč, tak ty také patří do výbavy. Musí jich být tolik, kolik je barviček na duze. To je základ. Pak k tomu musíte ještě připočítat slečny jehly, ať už jsou dlouhé, tenké, tlusté či tupé. Bez nich byste museli tak akorát látku lepit. Jejich kamarádi jsou špendlíci a moc rádi bydlí v měkkém polštářku, který mívá švadlenka občas na ruce jako náramek. No a to by bylo pro začátek asi tak všechno. Ostatní už je na Švadlence, aby dětem připravila šablony, látky a duté vlákno.
Jako první si holčičky navlékly svou nit do ouška jehly (i pomocí navlékáčku) a naučily se dělat na konci dvojité nitě uzlík. Aby bylo učiněno výuce za dost, na "šicím trenažéru" si vyzkoušely steh přední a steh obnitkovací, zvaný smyčkový, aby mohly to samé dělat potom i v reálu. Následně si obkreslily na látku šablonu kruhu a vystřihly jej. Pomocí předního stehu (což je vlastně jen píchání ze shora dolů a zdola nahoru a navíc ještě zprava doleva - snadné že?) propojily začátek s koncem a po stažení nitě se jim vytvořila kapsička. Do ní si pak daly výplň dutého vlákna, ještě více utáhly, čímž se vytvořila hlavička. Po zapošití si děti textilní fixou ještě namalovaly obličejíček a tím skončil náš první úkol.
Čepička byla hotová v cukuletu, protože přední steh, už jsme měli v malíku. Pro převrácení látky na líc jsme ještě přišili na špičku bambulku a přistehovali čapku k hlavičce. Druhou součástí panáčka bylo tělo. Opět jsme pracovali se šablonou, tentokrát na tenkém filcu, což je netkaná textilie, jejíž měkkost vyhovuje všem malým dětem při prvním šití. Kusy na stříhání byly dva a naším úkolem je bylo spojit pomocí obšívacího stehu. Jelikož je tenhle umělec opravdu hodně na okrajích vidět, vzali jsme si na to kontrastní bavlnku, ale nejdříve jsme si museli látky spojit k sobě špendlíky, aby se nám při sešívání nerozutekly. Opět nás tedy čekalo navlékání a uzlíkování. Píchat jehlou jsme začali vždy zezadu a po prostrčení a povytažení nitě jsme do vzniklého očka ještě strčili jehlu, díky čemuž se vytvořil takový malý čtvereček, jehož jedna část zakrývala ze strany spoje. A stejně tak jako u prvního šití, i tady šlo o stejné mezery. Abychom si trochu pomohli, tak jsme si tam nakreslili pomocné tečky. Jenže to už se nám ohlásil konec hodiny, takže milého skřítka necháme pár týdnů odpočívat, abychom ho příště došili v jeho plné parádě.