Pohádkový les

Je tomu už 7 let, co se zabydlel ve Středoklukách pod vedením Lenky Duchajové "Pohádkovový les". Každým rokem ožívá vždy v polovině jara malý hájek nad koupalištěm mnoha pohádkovými bytostmi, které vedou děti hravým způsobem k prožitkům, vědomostem i poučení. Ne jinak tomu bylo i letos, kdy se sešlo 18 ochotných dobrovolníků, aby vzali na sebe role i s kostýmy. Mezi nimi byly i větší děti, které již odrostly této tradici a mohly se tak zapojit do pohádkového týmu. Trasa začínala na pampeliškové louce včelky Máji a Vilíka, dále vedla lesíkem, kde u pařezu bydlel Křemílek s Vochomůrkou, vedle měla trůn Královna víl a opodál své doupě kouzelnice se skleněnou koulí. Na okraji lesa se zabydlela Popelka, zatímco v závětří vařili dort Pejsek s kočičkou. Polovina pohádkové cesty patřila Slepičce a kohoutkovi, ale také Krtečkovi v modrých kalhotkách, o kousek dál vyhrával Mach Šebestové na harmoniku, zatímco na konci cesty se válel v peřinách líný Honza. Nesměla chybět ani tradiční a slavná Čarodějnice, jejíž portrét se stal symbolem letošního Pohádkového lesa, ani slavná Sněhurka, ke které přibyl ještě malý trpaslík. Na Plovárně Středokluky už hrála blues rocková kapela Masna, opékaly se špekáčky na ohni a děti dováděly na skákacím hradu od samého odpoledne. Pár minut k 18 hodině se čekalo na poslední účastníky Pohádkového lesa. A že jich bylo! Jen dětí prošlo na 150 a k tomu ještě mamči, taťkové a babičky. Prostě jedna velká šňůra. Pohádkové bytosti se měly co otáčet :o) Po třech hodinách lesního dobrodružství se sešla celá pohádková říše na pódiu, aby vylosovala z osudí ceny pro 20 dětí Ač bylo celý týden předem ošklivo a předpovědi vypadaly šíleně, přesto nám svítilo na závěrečný ceremoniál kouzelné podvečerní sluníčko. Společná  fotografie završila nemalé úsilí a několikadenní přípravy všech přítomných aktérů. Ale stálo to za to! A proč to všechno píšu tady na stránkách Druženy? No protože tam kde je chůvička, paní učitelka či teta Ivča,  tam jsou i děti. A jelikož byl dětí opravdu celý les, nemohla jsem tam přeci chybět. Královsky jsem se poměla a mnoho krásného zažila, takže proto vám to tady taky tlumočím:o) Tak krásné akce by se přeci neměly nechat upadnout do zapomnění ne?!