Družena Polévka je grunt…
...a maso špunt", říkávala moje babička, když jsem chtěla k obědu až druhé jídlo. O několik desítek let později mi bylo na jednom kurzu vaření řečeno, že teplá polévka je pro tělo jako balzám na duši - prohřeje, zasytí a člověka uvolní. Což je pravda pravdoucí. Kterého člověka zahřeje po ránu studený jogurt nebo pomerančový džus?! Je to jako přidávat do studených kamen kostky ledu, za což vám tělo moc nepoděkuje. A tak poučená modrostí předků vařím polévky, někdy i ráno, když potřebuju nastartovat (a roztopit si tak svůj vnitřní oheň). Ale vraťme se zpět k našemu vaření.
Únor je stále měsícem, kdy pořádná polévka, ve které stojí lžíce, splňuje všechny výše uvedené přednosti. My jsme si uvařili bramboračku. Jednak proto, že kořenová zelenina je v tomto ročním období stále IN, ale také proto, že je celkově hustá a sytá. Člověk by řekl, že po 2,5 letech společného vaření budou mít holky oškrábanou a nakrájenou zeleninu coby dup, ale nějak nám to díky klábosení o klucích nešlo....K samotnému vaření jsme se dostali až po hodině! Naštěstí nám druhá polovina lekce stačila k tomu, abychom si udělali tmavou jíšku, rozetřeli česnek se solí a majoránkou. Vonělo to dost dobře a asi to i chutnalo. To jsem bohužel už nezjistila, protože si holky odnesly sklenice s teplým klenotem domů. Večeře byla jistá!
