Družena Portréty rodičů
Co by to bylo za rodinku, kdyby neměla ve svém domečku fotky maminky a táty. Malovajda je má na stěně v obýváku a moc ráda se na ně dívá. Jednou ji takhle napadlo (když se na sebe koukala do zrcadla), jak by to asi vypadalo, kdyby namalovala samu sebe na čtvrtku. Jak tak jukala, zjistila, že hlava je vlastně takový vajíčkový oválek který má uši jako u hrnce. Zkusila si dát ukazováčky od těch uší pěkně proti sobě, a to jí pomohlo zjistit, do jakého místa v oválu vlastně nakreslit oči. Ty jí připomněly tvar mandle nebo taky velké noty, složenou z mističky a pokličky. Na horním víčku zase našla řadu čárek a nad očima krátké obloučky, které tvořily obočí. Druhou pomocnou linku si vytvořila tím, že si dala prstík na pusinku, jako když říká "pšššt" a tím ji vznikly dvě poloviny obličeje, kterým vévodil nos. To byla paráda, koukat se na sebe tímhle způsobem. Teď ještě čím to nakreslit? Vodovky už děti měly, tak co zkusit suchý pastel? Tak jo! A bude se kreslit prstíky a vatovými tyčinkami.
Cesta ze školní družiny a mateřské školky byla veselá, dětí jako smetí a každé jako malované. Provizorní šatnička praskala ve švech, ale ke stolu se vešli všichni. Nejdříve jsme si zkusili nanečisto posadit do oválu oči, nos a pusinku a zapřemýšleli jsme, jaký účes má mamka s taťkou. Aby nám to kreslení netrvalo tak dlouho, vymyslela Malovajda fintu. Nakreslila různé dámské i pánské účesy černou křídou a děti si pak jen vybraly ten obrázek, který se nejvíce podobal rodičům. Pak už jen stačilo otočit předlohu naruby a obtisknout na čtvrtku. Samotná práce byla jedna velká šmudlačka. Na pomocný papír si děti nanesly křídový prášek tělové barvy, který pak vatovou tyčinkou nebo prstíkem nanášely do obličejů. Na vlasy jsem si namíchali několik odstínů pro brunety či blondýnky a také jsme museli popřemýšlet, jakou že to mají maminky vlastně barvu očí. Samozřejmě, že nechyběla ani růžová či červená rtěnka na ústa. Kromě zmíněných tahů měl výsledný obrázek ještě pár nechtěných šmudlanců navíc, protože křídový prášek je prostě neposeda a vleze úplně všude. K tomuto účelu měla Malovajda pro děti speciální gumovací pryž, která se živí přebytečnou barvou nebo dělá do namalovaného prostoru zase krásnou bílou barvu. Nakonec dostal obrázek lehký a voňavý ochranný lak, aby už nikdy nevybledl. Tatínkové byli hotovi natotata, protože děti už věděly co a jak. Dokonce nezapomněly ani na fousy!
A tak máme portréty rodičů a zase jednu zkušenost navíc. Těch není nikdy dost. A příště si uděláme nějaké domácí zvířátko.