Družena Potapěč
Čím více se blížily prázdniny, tím lépe se předkládá k malování vše, co s nimi souvisí. Ač naše zemička moře nemá, i my suchozemci si ho můžeme alespoň prohlížet na obrázcích a videích. Kdo má navíc doma vymoženost doby internet na televizi, může svým výtvarnickým svěřencům nabídnou malou podmořskou výpravu za skvosty jeho útrob. I děti už ví, že čím hlouběji se člověk potopí, tím větší je kolem něj tma, takže je nasnadě vzít si k tomu i pořádnou baterku. V tu chvíli vám totiž mořské dno ožije barvičkami a vypadá to tam jak v omalovánkách, ať už to jsou živočichové nebo rostliny.
Naše poslední hodina malování patřila přesně tomuto tématu. Ryby, chobotnice, medúzy, želvy, delfíni, mořský koník, mušle, škleble......to všechno si mohly děti namalovat černým lihovým fixem na kancelářskou fólii. Aby to bylo o něco snazší, vložily si do ní bílý papír. Bylo to jako tvořit si vlastní podmořské omalovánky. Díky videu mohly děti poznat, že mořské dno není rovná linka, ale že se vzdouvá stejně jako pozemská krajina. Navíc není smutná a tmavá, nýbrž díky světlu baterky ožívá pestrými barvami všeho živého, až to mnohdy připomíná cirkusové rekvizity. Děti vybarvovaly svou práci opět lihovými barvami, aby se obraz stal pestrým. Jenže poté jsme vyměnili bílý podklad za černý a mořské dno nám potemnělo. A právě teď přišel na řadu pan potápěč (to jako my), který si pomocí mohutné svítilny ozářil kužel obrázku. Tím, že byla slída po své delší straně rozstřižená, měla baterka velké pole působnosti pro své posouvání. Ani jsme si k tomu nemuseli brát skafandr .o)
