Rod-o-kmen

Už na základní škole nás učili o tom, že se naši předkové seskupovali do kmenů a rodů. Zapamatovala jsem si hlavně Přemyslovce, ale ty vymřeli po meči, a tak jsem se začala zajímat o vlastní rodinu. Ze strany maminky bylo pět sourozenců a strom, který jsem před několika lety namalovala, byl hodně košatý. Díky profesionálnímu přístupu mého bratra jsem si uvědomila, že je naše rodová linie nejen velmi obsáhlá , ale i slavná díky nějakému prastrýci z královského rodu. Tím se snad může vysvětlit má nevyprchávající touha být princeznou.

Když jsem se radila s Tvořílkem, co připravíme pro děti na další hodinu, stále se mi pletly do hlavy myšlenky na stromy a listy (ono také není divu, když jich je okolo nás takové množství). K tématu Domov a rodina stačila už jen malá spojnice a námět RODOKMENu byl na světě. Pro školkové děti měl Tvořílek lehkou variantu vlepování rozstříhaných kousků barevných listů do kmenu, zatímco školáci polepovali prostor okolo stromu, který  si sami nakreslili pomocí své vlastní ruky. To byla pracovní náplň jedné skupinky, ta druhá si na vedlejším stole připravovala keramické destičky ve tvaru listu, který si děti vtlačily válečkem do hlíny a pak umělým nožíkem vykrojily. K zahlazení zubatých okrajů pak použily vlhkou houbičku a na napsání jmen do vizitek párátko. Těm, kteří ještě psát neuměli, pomohl Tvořílek. Na barevném lepeném stromu jsme společně seřadili k sobě keramické cedulky dětí, rodičů a prarodičů a přidali i své sourozence. Hotový rodokmen byl připraven k expedici.

Tak už má Tvořílek svůj dům a svou rodinu. Příště se podíváme asi na hřbitov :o)