Šatičky

Konečně jsme se dostali k opravdové princeznovské nátuře. Komnata bez skříně plné načinčaných šatiček prostě nemůže existovat. To máte šaty na dopoledne, k obědu, vycházkové, jezdecké, plesové, narozeninové....na jaro, na zimu. Chápete? Velká almara ve dvou vydáních je málo. Od každé barvy nejlépe troje, s volány, mašlemi, korálky, vyšíváním a stuhami. Chudák dvorní krejčí.......a chudák lektorka, které jako na potvoru přestala fungovat tiskárna, takže těch tucet šatiček šlo přes rukodělnou práci celé dopoledne.... Na děti čekala hromada neznámých předmětů, které nám měly posloužit k výrobě látky. Plastová miska, kuchyňská stěrka, dlouhé párátko, pěna na holení a mýdlové barvy. Takový arzenál v hodině výtvarky děti ve škole rozhodně nezažijí.

Prvním počinem byl výběr šatů, které se skládaly ze spodničky a korzetu se sukýnkovými volány, připomínající oponu u loutkového divadélka. Druhý krok spočíval v bedlivém sledování, jak se  zachází s pěnou na holení, kterak se stěrkou roztírá na hladkou plochu, do které se pak kapátkem přidá pár kapek barvy dle vlastního výběru. Dřevěné párátko pak poslouží s jednoduchému promísení barev, na které se už jen položí lícovou stranou vzor šatů, uhladí se řádně do pěny a hned sloupne. Posledním krokem je setření zbylé pěny z papíru, čímž se objeví mramorový vzor. Teda objevit se měl za předpokladu, že si děti nebudou u svého "míchání" povídat a neudělají z toho jednolitou barvu; takže místo vznešeného hedvábí vznikne tak trochu pytlovina. Jistě nemusím sáhodlouze popisovat, jak to vypadá na pracovním stole, když děti objevují práci s pěnou na holení. Je sice voňavá, ale hlavně mastná a lepí se na všechno. Nakonec jsme skončili s lavorem při ruce, aby z nás nebyli sněhuláci.

Barvy po prvním otisku jsme trochu zamíchali, čímž vznikla sytá podkladová barva, do které se dal kápnout třetí odstín. Opět přišlo na řadu kroužení párátky v pěně, abychom vytvořili další "látku" pro další princeznovské šatičky. To už začaly plastové misky kolovat mezi holčičkami, aby byl jejich šat co nejvíce barevný. Mramorovací patlačku děti zakončily svačinou, zatímco já se ještě chvilku vysilovala u dřezu. Nicméně čas pokročil a na lemování šatů zlatou nití a blyštivými kameny už nezbylo místo, neb látka musela uschnout. Do konce hodiny si děti namalovaly ještě svou vlastní verzi princeznovských šatiček a příště si užijí to švadlenkovské zdobení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *