Slaná roláda

Ač je Silvestr už dávno za námi, přesto jsem v receptáři pro Kuchařinku zanechala zrak u jídla, které je snadné, barevné, chutné a jednoduché. Hodí se jak na rychlou večeři, příležitostnou sváču na výlet, tak i na pohoštění pro přátele. Sice na to padne plato vajec, ale kdo by to počítal. Naše lekce vaření tedy měla jasný záměr. Zarolovat jednu vaječnou placku s mrkví a druhou v barvě červené řepy. Náplně už byly tak trochu co kdo má rád nebo co dům dal. Tento recept na mě totiž jednou vykoukl z FB a já jsem je oba s nadšením hned šla realizovat. Od té doby jsem netrpělivě čekala na den, kdy si ho vyzkouší i děti z Kuchařinky.

Jako první přišla na řadu roláda z červené řepy. Dvě bulvy už byly uvařené, vejce v ošatce, mouka na stole. Začali jsme práci hromadně, ale každý měl za úkol přispět svou činností ku zdárnému výsledku. Nejodvážnější kuchařka si vzala na starost řepu a chráněna rukavicemi ji oloupala a nastrouhala na struhadle nahrubo. Další adeptka si vzala pod křídla vejce, což měla náročnější v tom, že musela nejen oddělit žloutky od bílků, ale ještě vyšlehat sníh. Další si vzala na starosti vážení ostatních surovin, jako byla hladká mouka, olej a sůl a ta poslední v řadě připravila plechy s pečícím papírem. Trouba už se hlásila ke slovu, takže jsme jí věnovali rozlitou směs do jejího opatrování a jali se připravit náplň do rolády.  Ta se skládala ze slušné dávky taveného sýra, notné porce krájené šunky a kostiček kyselé okurky. Tuhnutí placky netrvalo dlouho a my jsme mohli po jejím částečném vychladnutí přistoupit k dalšímu kroku. Nejprve jsme roládu obrátily naruby a snažili se rovnoměrně rozetřít na té spodní části náplň. Šlo to, ale o souvislé vrstvě se mluvit nedalo. Nakonec jsme po delší straně roládu zarolovali, zabalili do pečícího papíru a nechali ztuhnout v lednici.

Na řadu přišla roláda druhá, ovšem tu si udělala každá dívka sama, tedy jednu šišku ve dvojici. Tady už se začaly zúročovat kroky, které jsme uskutečnily před hodinou. Opět se rozklepávala vejce, tentokrát ale zůstala celá, jedna roláda pojala 6 vajec, 2 jemně nastrouhané mrkve a část zakysané smetany. To vše opět skončilo jako rozlitá směs na plechu, my měly dva. Chvíle, kdy směs tuhla, se dívky ponořily znovu do tvorby náplně. Oproti její předchůdkyni byla z pomazánkového másla, česneku, pažitky, jarní cibulky a červené papriky. Po jejím nanesení jsme ji mohly ještě posypat rukolou a zarolovat. Výsledek byl přímo vzorový, ale k jídlu už nedošlo. Vlastně ano, možná někde po cestě domů, ale mě nic moc nezbylo, nicméně  den poté jsem si vyzkoušela další recept s cuketou, tím pádem jsem o nic nepřišla.