Družena Sněhurka trpasličí
Výtvarný kroužek Malovajdy má dva zdroje. Jeden je školkový a druhý školní. Když náhodou někdo chybí, přijde si zamalovat s jinými dětmi v jiný termín.. To všechno je v pořádku, pokud má ovšem dotyčné dítko dokončený výkres. V opačném případě se pak hromadí nedodělky a jeli navíc ještě hodina "namíchaná" školkáčky se školáky, vznikne výtvarný chaos, kdy každý dělá něco jiného, což je pro lektora tak trochu hoňka.
Tématem hodiny byla další pohádka O Sněhurce. bytost nevinnosti a krásy, kterou vyvažovala zlá královna se symbolem marnivosti a pýchy . Do toho přidejme sedm kousků trpaslíků s lucerničkami a mladého prince na bílém koni. Suma sumárum dost práce. Děti si udělaly nejdříve pozadí pomocí suchých pastelů, které rozetřely po ploše a přelakovaly lakem. Na bílém papíru pak zvěčnily své postavičky z pohádky a nalepily je na svou první práci. O tom, že nechyběl ani strašidelný hrad s pavouky, není třeba psát. To je samo sebou.
Ty děti, které dokončily obrázek z minulé hodiny, si mohly ve zbylém čase ještě vyzkoušet kresbu optického klamu. Zvolily si jakýkoliv předmět z dotyčné pohádky, a ten nakreslily doprostřed čtvrtky. Pomocí rovných vodorovných tahů udělaly linie okolo předmětu (jablko a koruna), které uvnitř obrázku pokračovaly obloukovitým tvarem, což ve výsledku vypadalo, jako když se čára vede před kopec. Zvýrazněním čar silným fixem a použitím barevných štětců s barvou, která tvořila souhru tří podobných odstínů, se na ploše rýsovala výduť. Ovšem jen ze správného úhlu pohledu. Ten je ale při sledování pohádek vždycky moc důležitý, protože buď v nich vidíte polodobro nebo polozlo. Rozhodnutí je na vás.
