Družena Svíce
Co jiného tvořit po první adventní neděli, když ne svíce. Už po několik stovek let představuje kruhový věnec božskou lásku a život věčný, což symbolizují jehličnany svou neochvějnou vlastností neopadat ani při třeskuté zimě. To, jakou barevnou čtveřici svíček si dáte na stůl je samozřejmě na vás, ale vězte, i ony mají svůj název. Někteří je znají pod pojmenováním NADĚJE, MÍR, VÍRA, LÁSKA + SVĚTLO. My jsme si s dětmi sice o věnci nepovídaly, ale o světlu ano. V nejtemnější části roku, kdy světlý den trvá jen krátce, je potřeba tomu trochu jít naproti a svítit. Bohužel my lidé nemáme na zadečku to úžasné zařízení jako světlušky, ale můžeme "svítit" svou dobrou náladou, pomocnou rukou či pochopením. Ti z nás, kteří touto předností ještě neoplývají, fungují ve vnějším světě jako osvětlovači a tahají dráty od pantáty ke stodole nade vraty....čili věší světelné řetězy na stromy, domy, sloupy a okna, zapalují ohně, lucerničky a svíce. Ty posledně jmenované jsou důležitou symbolikou právě probíhajícího Adventu.
Namalovat svíčku je otázka pár minut - jeden válec s oválem nahoře jako plamínek. Lektor výtvarky se na to ale musí dívat jinak a vymyslet takovou náplň, aby děti vtáhl do děje a ony měly pocit, že bez jejich svíčky nebude svět držet pohromadě. Už pár let mi ve sklepě překáží darované tubusy od firmy Mixit, kterých bylo shodou okolností přesně tolik, kolik malých malířů. Tvarem jako ulité do podoby svíce, dalo by se říci skoro až kostelní. Tuhle oválnou krabičku jsme mohli s přehledem natřít Balakrylem a bylo by vystaráno, ale my jsme umělci, takže jsme si na ní vyzkoušeli další výtvarnou techniku zvanou "tupování". K tomuto účelu jsem si vytvořila "udělátka" z houbičky na nádobí (tvaru kulatého) s přitavkovaným korkem, coby držátko. Tahle vymoženost má ještě parťáka s pěnovým hadrem též na nádobí, který namočený v mističce slouží jako temperová raznice. Je s tím radost pracovat.
Než jsme se ale propracovali k tupovací záležitosti, museli jsme se nejdříve tak trochu předpřipravit. Vzorem pro svíce se stala hvězda, jednak proto, že svítí, ale také pro její symboliku vítězství ducha nad hmotou, o což právě v Adventu jde. Malovat hvězdu od ruky je fuška, ať už je čtyř-pěti-šesti cípá. Existuje na to jeden docela prima fígl s obráceným písmenkem V, který se aplikuje proti sobě, v jednom tahu nebo v protnutí dvou trojúhelníků. Děti si to samy vyzkoušely kreslením na tabuli, aby to pak mohly ještě jednou zopakovat na čtvrtce. Čekala je totiž příprava jedné desítky hvězdiček různých velikostí a cípů, které po nastříhání tvořily koláž na bílé čtvrtce (obal na Mixit). Ty musely připevnit pomocí lepící pryže a pak přišlo na řadu konečně to tupování.
Každý si vybral kombinaci 3 - 4 barev a začal pracovat s nanášením tempery pomocí houbičky přes nalepené hvězdičky. Mezi tím, než nám práce zaschla, vymalovaly si děti ještě plamínek, který jsme zasadili do proříznutého víčka. Po odstranění pomocných šablon tak vznikla jakási burza tvarů a barev, které si děti nalepily v kontrastu s pozadím na svá díla. Posledním slepením dvou konců čtvrtky jsme mohli s nadšením svítit. Svíce zdobí vchod našeho ateliéru a přímo září.
