Tvořílkův adventní kalendář

Před námi byla poslední hodina, ve které nám zbývalo dokončit naši náročnou práci. Děti měly za sebou práci s krabičkami od sirek, které s Tvořílkem celé jedno setkání malovaly a slepovaly dohromady, ve druhém pak dávaly svému výrobku barvu a pracovaly se uzávěry šuplíčků. Zbývalo už jen dát všemu tvar vánočního stromečku, popsat jednotlivé krabičky od 1  do 24, přilepit svíčky z těstovin a udělat hvězdu. Poslední jmenované činnosti daly dětem pořádně zabrat, protože slepovat k sobě těstovinové mušličky coby plamen svíčky a zasazovat jej do trubky tak, aby to vypadalo věrohodně, byl úkol celkem náročný. Ještě že měla Malovajda po ruce tavnou pistoli a ty stále odpadávající kousky prostě slepila horkou hmotou. Tím by mohl příběh adventního kalendáře končit, ale to by se do toho nesměly vložit samotní aktéři. Vymysleli, že dají tak trochu rodičům společně se svým kalendářem i zajímavé rébusy, které by dospělák prostě nevymyslel. Modrý kalendář ukrýval v každém šuplíku jedno písmenko, takže si rodiče mohou den po dni skládat písmena do slov a ty pak do věty. Zelený kalendář na to šel ještě záludněji a připravil rodičům obrázek malovaný tuší, který pak rozstříhal bez ladu a skladu na 24 dílků, které zastrkal namátkou do svých šuplátek. A holčičí kalendář v sobě nesl pohádkový vánoční příběh alá fantazie na 10. Rozhodně se mají rodiče tvořivých dětí na co do  Štědrého dne těšit. Současně s kalendářem však vznikal ještě jeden výrobek a tím se stala kašírovaná papírová miska, kterou děti samy natřely barvou a v této hodině ještě dozdobily. Někdo s krepovým papírem, jiný s těstovinami. Každopádně odměna za dnešní práci byla dvojnásobná!