Uzlíkový závěs
Udělat uzel se učí už děti v mateřské školce, neboť ten je základem pro zavázání si tkaniček (pokud se ovšem rodiče neuchýlí k suchému zipu). Už minulou hodinu Švadlenky jsme se s uzlíky skamarádili natolik, že jsme si je mohli dovolit i v širším měřítku. Drhaný závěs na květiny byl vybrán jako nejlepší adept na procvičení techniky drhání, jen s tím rozdílem, že místo tenkých přízí jsme si k tomu vzali speciální vlnu vycpanou dutým vláknem. Plochý uzel jsme si už nacvičili dostatečně minulou hodinu, takže jsme mohli přistoupit k činu.
Starší kolečko od závěsu jsme použili jako startovní bod pro navázání 12ti vláken dlouhých 2,5 metru, takže si dovedete představit tu "chobotnici", se kterou jsme měli začít pracovat! Děti si rozdělily vlákna po čtyřech a začaly drhat první uzle v prvním patře. Když se plochý uzel dělá stále z jedné strany, začne se po chvilce stáčet do spirály, což byl super efekt.. Stačilo k tomu 10 uzlů a výsledek byl nad očekávání. Horší to bylo s druhým patrem, které mělo mít od toho prvního stejnou vzdálenost na všech 12 vláknech. Museli jsme si všemožně pomáhat špendlíky a lepicí páskou, abychom udrželi vzdálenosti na uzdě. Naštěstí to holky moc bavilo a mohly jsme i druhou hodinu pracovat na třetím a čtvrtém patře. Tam jsme už snížili počet uzlů, aby nám vystačila délka vlny. I zde jsme měli pomůcky v podobě kulatého míče nebo velké mísy, na nichž bylo lépe vidět, které spoje jsou ty správné. To samozřejmě inspirovalo holky ke změně názvu. My jsme totiž nedrhali závěs na květinu, my jsme si udělali závěs alá boxovací pytel s míčem. No, proč ne :o)