Družena Zatoulaný perník
Také se vám někdy stalo, že jste měli v úmyslu připravit parádní jídlo a přitom se vám zatoulala šikovnost někam pod stůl? A nejen ta? Že místo ní přišla velet dílu slečna Roztržitost a paní Zapoměnka, které udělaly z receptu dokonalý hlavolam, takže místo Staročeského perníku jste upekli perník zatoulaný? Že né? Nám se to teda na Vařílkovi podařilo. Všechno začalo tím, že jsme čekali na čtvrtého do party, další proměnnou byl fakt, že se peklo v tandemu dvojic, což v praxi vyznělo jako dokonalý chaos v kuchyni, kdy jeden váží suché potraviny a druhý zpracovává všechny tekuté, a to všechno na druhou. Zatímco tedy jeden louskal ořechy, jejichž skořápky si vesele skákaly po obýváku, druhý se snažil nalít olej z misky zpátky do úzkého hrdla lahve a třetí marně hledal sáček s jedlou sodou, který mu ležel před očima. Podařenou skupinku doplnil čtvrtý šikula, když našel plnou misku oleje, zatímco se jeho dílo už peklo v troubě. No, bylo veselo. Těsto, které je pro zkušenou kuchařku otázkou několika minut, čekalo na své zrození od Vařílků do poslední chvíle. Tedy, až budou vyloupané ořechy, až budou spařené a nakrájené mandle, až se dováží všechny suroviny, až děti vymažou pekáček máslem a vysypou kokosem, až až až. Pár minut před koncem jsme vítězně spojili suché a tekuté přísady do jednoho tmavého těsta, společnými silami ho přesunuli do formy a pak už jen uklízeli tu spoušť, která se v kuchyni zdárně začala usazovat. To, že se perník dopekl, až po zavírací době, hovoří za vše.
Aby ale byla atmosféra vaření dokonalá, nutno ještě dodat pár vsuvek, které se elegantně prolínaly mezi snahou Vařílka dokončit zdárně svou misi. Není totiž nad to, když ukážete dětem něco nového. Jsou nadšené a chtějí to samy vyzkoušet. Je-li ovšem takovým předmětem ruční šlehač na baterky, jde rázem veškerá snaha o disciplínu v kuchyni stranou, protože daleko zajímavější je proces, kdy mléko víří v hrnku. Třeba i 10 minut v kuse. Přejdou-li děti ke "stroji vyšší třídy" a použijí-li ruční šlehač, pak se kuchyní ozývají slova jako: "Tý jo, to je turbo". Zatímco Vařílek tuší v éteru let cukrové pěny, kluci se nechávají strhávat situací a nasazují vyšší rychlost, bohužel si ale pletou "čudlíky" a uvolňují šlehací metličky.....Do toho vám další dítě vypráví svůj nekonečný příběh o něčem, co v žádném případě nesouvisí s perníkem, zatímco vy neohroženě fotíte dětské počiny na kuchyňském stole. Tak asi tak - pravda normální hodiny :o) Recept, v němž se ukrývají cenné rady od A do Z zůstávájí nepovšimnuty, stejně jako hromada nádobí ve dřezu či podlaha, ze které by se najedl nejeden živočich. Ale co je to proti pocitu, když vidíte to nadšení pro věc??!!
Zatoulaný perník je jen jedním z obyčejných příběhů malých kuchtíků, kteří poznávají svět dospěláka. Dělají milion chyb, stejně tak, jak jsme je dělali my. Je až s podivem, kolik dovedností za svůj život člověk nasbírá, a jak je vzrušující podílet se na výuce tak obyčejných věcí, jako jsou domácí práce. Najednou zjistíte, že i zametení podlahy, je třeba trpělivě nejdříve ukázat, vysvětlit proč a jak a pak teprve úkon trénovat. Žádný učený z nebe nespadl. Snad jen na závěr nutno dodat, že ženy jsou přesně ty bytosti, které mají dar nejen zvládat své domácí povinnosti na mnoha frontách, ale též je umí předat svým dětem tak, aby i ony jednou udělaly totéž. A v tom spočívá kouzlo tvoření. Být živým příkladem a pozorovatelem současně. Tak ať se toulají i další věci, aby se skrze chyby mohly zase objevit s nějakým úžasným uvědoměním.
