Družena Česnečka a knäckebrot
Když si zvala Kuchařinka děti do svého kroužku, slibovala jim jednoduché recepty, protože co by děti dělaly s vepřo-knedlo-zelo, že? Pravdou ale je, že jednoduchých receptů alá krupicová kaše není zase tolik, aby si s tím Kuchařinka vystačila po dva roky. Jak se říká s jídlem roste chuť a s přibývajícími lekcemi zase více zkušeností. Když jsme si minulou hodinu zvládli udělat koblihy, zvládneme určitě i dvě jídla. Tím prvním je polévka, kterou dělali naše babičky, aby pacienta postavili zase na nohy. Možná ji zná někdo pod názvem oukrop, jiný zase po našem česnečka. Říká se: "Před cibulí smekni, před česnekem klekni", což je známá pravda dokazující, že tyhle dvě zeleninky mají v sobě mocná kouzla od přírody. A jelikož příroda na jaře tak trochu s člověkem zacloumá, dá se česnečka považovat za dobrý typ.
K dobrému typu jsme přidali ještě jeden zdravý recept na severský chléb ze žitné chlebové mouky, rozemletých vloček a spoustou semínek (sezam, slunečnice, dýně). Zalité vodou s trochou medu získáte hutnou směs, kterou stačí jen rozetřít na plechu s pečícím papírem a nechat přes půl hodiny sušit v horkovzdušné troubě. Čas patřící k vysoušení knäckebrotu jsme využili k uvaření česnečky. Každému k tomu stačila jedna brambora, hrnek vody, krajíc chleba, pár stroužků česneku, sůl, kmín, bylinky a sádlo, což jsou suroviny, které by se našly určitě v každé chalupě. Krájení brambory a chleba na kostičky-nekostičky bylo hned hotovo, a než se nám uvařily brambory v kmínové vodě, mohli jsme si utřít česnek se solí a majoránkou na kašičku a osmahnout kousky chleba na sádle. Když jsme to pak všechno smíchali dohromady, dolili jsme to ještě kuřecím vývarem, abychom na těch svých nohách opravdu bytelně stáli, mohli jste nám tu dobrotu jen závidět. Děti si úžasně prostřely stůl, do misek sběračkou nandaly polévku, ozdobily si ji petrželkou a chlebovými krutony. Zákusek v podobě knäckebrotu si nesly zabalený domů jako fajn svačinku.
