Družena Chlebová pochoutka
Chleba byl, je a bude vždycky základ. Alespoň u nás v Čechách. I v pohádkách šel Honza do světa s ranečkem a skýva chleba mu připomínala domov. Někdo chléb snídá, jiný ho večeří. Když je prázdná lednice, jistí to topinky. Ne že by Kuchařinka měla špajzku prázdnou, ale řekla si, že tenhle receptík se bude jednou hodit. Ne vždy je totiž nálada na velké vyváření a ne vždy se chce člověku nakupovat mezi regály. A tak když po otevření spíže zkonstatujete, že doma není nic k jídlu, přijde na řadu recept alá "co dům dal". Zmíněná skýva chleba ve společnosti zapomenuté cibule, kousku sýra a posledního vejce, dokáže vykouzlit zázraky vhodné mistra. Jde ale o to, jakou svému výtvoru dáte podobu. My jsme zvolili košíčky na muffiny, čímž jsme přidali chlebové pochoutce další body k dobru.
Ale pěkně popořadě. Na řadu musí přeci přijít nejdříve nůž a prkénko. Krájení na kostičky není nikdy dost, To je prostě základ. My si takhle okostičkovali chleba, cibuli (ta jarní je echtgold), přikrouhali kus sýra a pár česneků, zasypali trochou bylinek, soli a koření a spojili směsí z trochy mléka se žloutkem. Ze sněhu jsme vyšlehali sníh a vytvořili tak chlebovou hmotu do zmíněných formiček. Zapečením vznikla slaná "bábovička" podobná tak trochu nádivce. Vůně se linula velice příjemná a chutnalo to fakt dobře. Recept byl dokonce vyžádán i rodiči. Tak až zase budete hudrat, že doma není nic k jídlu, vezměte svou skývu chleba a začněte čarovat.