Cirkusová Malovajda

Ani Malovajda nezůstala pozadu s tématem proužkovaného šapitó, klaunem, žonglérem, vrhačem nožů a primabalerín. Takový cirkus, to je jedna velká barevná estráda, kde se všechno blýská a točí, takže nějaké vybledlé barvičky nemají šanci. Pořídila proto dětem do další výtvarné hodiny nové  vodové barvy, které měly přesně ty odstíny, které musí mít na sobě krotitel nebo principál.

Než začaly děti malovat, zopakovali jsme si pravidlo, že na velkou plochu, kterou chceme nabarvit, používáme štětec velký a plochý, jako když tatínek natírá stěnu v obýváku, zatímco na detaily si vezmeme úzký kulatý štěteček.  Zkusili jsme si i správné držení štětce tak, aby maloval "nosánkem" a ne aby byl zlomený a dotýkal se papíru svou kovovou částí. Jenže když se děti dostaly myšlenkami do cirkusového prostředí a začaly napodobovat zvuky lva svištícího vzduchem skrze hořící obruč, šla veškerá snaha stranou. Malovajda ale byla ráda, že měla fantazie větší sílu, než rozum, protože obrázky, které vznikly byly prostě krásné.