Plesovky

Která dívka by si nepřála mít šaty do bálu jako Popelka. Tyhle starosti se objeví v rodině většinou po vstupu na střední školu, pokud je ovšem slečna tancechtivá. To se pak listuje v katalozích, obrážejí se obchody nebo se zasedne k šicímu stroji. Ať je to jakkoliv, šaty jsou z látky a látka se musí nějak elegantně sešít. My v kroužku Švadlenky jsme si troufli na plesovky, sice ne pro sebe, ale i panenka Barbie přeci musí mít ve svém šatníku tenhle model. A protože holčičky ještě nic takového nedělaly, začaly jsme od piky, tedy výběrem střihu. Shodli jsme se na tom, že nejjednodušší na ušití bude sukně a živůtek. Jednak proto, že panenka má neuvěřitelné úzký pas a my bychom jí do těch jednodílných šatiček prostě nenarvali. Pro nás to tedy znamenalo vzít míru hrudníku, pasu a boků. Přiznám se, že oproti mým rozměrům byly ty jejich opravdu velice srandovní. Sukně byla dlouhá, do "áčka" střižená, zatímco živůtek měl záševky na prsa Barbie. Po obkreslení střihu na látku jsme mohli začít stříhat, a to s malým přesahem navíc. V dalším kroku nám přišli velice vhod špendlíky, které spojily látky dohromady tam, kde to bylo potřeba. Pro jistotu jsem k nim ještě tužkou nakreslila linku, po které měly holčičky šít svůj zadní steh.

Práce s nití je ze začátku vždycky na delší lokte, než se zaběhne délka dvojité nitě, než se zacvičí koncový uzlík a než se naučí děti používat navlékáček. K dalším fíglům pak patřilo zapichování jehly do jehelníčku po skončení práce, aby se nám stále neztrácela ve změti na stole a také poznání, že k zapošívání je potřeba dostatečně dlouhá nit (2 délky jehly).  Poté je zapotřebí osvěžit znalosti ze stehů, protože přední a zadní se rády pletou. My jsme na to šli šalamounsky a předním stehem tam a potom zpět, jsme vytvořili pevné a rovné sešití. Ale i na ten zadní steh došlo! Holčičky si nejdříve sešily ve 2/3 sukni, aby zbylo místo na suchý zip. Pro náš účel jsme si vybraly sucháč lepicí, protože s tím klasickým bychom si zničily prstíky. Nakonec jsme začistili pas stuhou přehnutou napůl. No a protože plesové šaty musí zářit, přidali jsme pomocí tavné pistole i flitry. Živůtek měl tak malé rozměry, že opravdu stačilo jen pár centimetrů na záševky a začištění spodního okraje. Opět jsme využili suchého zipu. Na první pohled (přečtení) se může zdát, že byla hodina zcela bezproblémová že? Tak to vás zklamu, nebyla! Měla jsem zato, že panenky Barbie mají prostě jednu velikost! Jenže jedna měla silnější pas, na který jsem sice správně střihla, ale při rozdávání dílů dětem k sešití jsem na tenhle fakt jaksi zapomněla, takže té ultra štíhlé panně byly šaty větší a musely se zabírat, zatímco té druhé baculatější se látky nedostávalo. No, jak se říká: "Dvakrát měř a jednou řež". Budu si to muset pro příště více opakovat. Ale jinak musím uznat, že šatičky dopadly dobře (jen se jim prosím nedívejte pod sukně :o)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *