Družena Podzimní paruka
Je to divné, že? Stromy svá listoví přeci odevzdávají zemi a my tu mluvíme o paruce. Té, co zakrývá blýskavou pleš nebo mění majitele v pohádkovou bytost. Zatímco stromy listy shazují, my si z nich udělali výtvarný nápad. Ono je to totiž každý podzim stejné téma = houby, draci, kaštany, vlaštovky, dýně, listy a strašidla.....furt dokola. Kde brát nápady v době plískanic, aby se člověk neopakoval? No zbývá stará dobrá fantazie. Ta si sice půjčí nějaký ten nápad z Pinterestu, ale pak jej rozkošatí do vlastní podoby, takže vznikne takový malý unikát. Autor je ten den na sebe hrdý a večer se tajně poplácává po hrudi. Podzimní paruka človíčka, který se pod ní skoro ztrácí, je hit. I když hrozí, že mu pod tou parukou upadne hlava, neb co list, to skvost, hýřící všemi barvami, vzory a tvary.
Tak jako vždy, měla naše práce několik vrstev. Tou první byl náčrtek jednoduchého obličeje ve spodní třetině bílé čtvrtky (A3), v podstatě takové vysoké písmenko U, do kterého se vejdou dvě oči, nos a ústa. Nic víc. Děti o tom však měly jiné mínění a potřebovaly svému dílku jakkoli dodat šarmu a lesku, ač stále v ruce držely pouze obyčejnou tužku. Druhá vrstva spočívala v kresbě obrysu listů z jakéhokoliv stromu. Neměli jsme listy skutečné, ale měli jsme inspirační listy z papíru, díky kterým si děti mohly vybrat svůj tvar či velikost. Někdo kreslil sám, jiní použili vzor. Když bylo na papíře tak 6 kousků, přikročili jsme k vrstvě třetí. Ta spočívala v abstraktním rozdělení listu na různé segmenty, do kterých se daly vsadit různé tvary, od čar, obloučků, kruhů, vlnek či trojúhelníků. Kdo zná techniku Zentangle, mohl by se v tom lépe orientovat. Nám ovšem stačilo jen pár čar, žádná velká věda.
Takový list se pak stává osobností, má svou náladu a srší z něj zajímavá energie. K tomu nám dopomohly syté barvy silných pastelek a hroty fixů. Vlastně jsme si vytvořily tak trochu vlastní omalovánky, čímž jsme dokončily vrstvu čtvrtou. Posledním krokem bylo vystřižení listů a nalepení na hlavičku človíčka. Čím více listů, tím byla podzimní paruka honosnější, dalo by se říci i hodna francouzského krále Ludvíka XIV. nebo Marie Antoinetty
