Družena Ptáčata
Když si zvolíte v kroužku malování za roční téma PŘÍRODU, jsou rostliny a zvířátka jasně první volbou, i když je pravda, že koně v jeho proporcích vám nakreslí málokdo . Ze školy všichni víme, že co roste ze země, může být jak baobab, tak šnytlik, a že živočichy poznáme podle srsti, kůže, šupin nebo peří. Malovajda se v rámci zimního období zaměřila na ptactvo. Chcete-li malé dítě nějak inspirovat, nestačí mu ukázat sýkorku na pár chvilek u krmítka, ale dát oku malíře příležitost všimnou si všech linií, velikosti i barev ptačího modelu. Nechtějte to ale po prvňákovi! Někdo chytrý naštěstí vymyslel úžasné malování s geometrickými tvary, které pár tahy docílí uspokojivého výsledku. My to zkusili s kolečkem na tělo a menším na hlavu, přidali půlměsíc jako křídla a trojúhelník na ocas. Když pak šikovně obtáhnete obrys, máte ptáčka na světě.
Výběr přírodního tématu je jen jedna věc, tou druhou je zvolené médium. Děti už umí zacházet s barvou hustou (temperou a akrylem), ale i s barvou řidší u vodovek. Tou nejvíce naředěnou je pak akvarel, ať už to jsou pastelky, fixy, anilinky nebo profesionální směsi. Abychom se nejprve seznámili o technikou, udělali jsme si na čtvrtku cákancové pozadí. Stačila nám k tomu čistá voda a velký kulatý štětec, kterým jsme dělali na papíře kapky (takové ty, co vidíte ráno jako rosu na lístcích), tedy žádné cákání sem a tam, ale pěkně jednu kapku vedle druhé (někdy i dvojité). Stačí takhle "natečkovat" 1/3 výkresu a hned použít slabý štěteček a modrofialové odstíny z aninilek k "nakrmení" kapiček. Práce je to rychlá, protože když vám to zaschne, tak nic nerozfoukáte a rozfoukat byl záměr. My to ze začátku zkusili s půlkou brčka, ale protože se dětem z toho točila hlava, použili jsme fén. To pak lítalo všechno :o).
Zatímco nám podklad zasychal, prošli jsme si ptačí galerii. Jednak proto, abychom si všimli různých tvarů ptačího těla, ale i několika možností, jak nakreslit zobáček, oko a křídla. Ve finále budou totiž opeřenci zkrášlovat krmítko, takže zde byla i možnost ptáčka sedícího či letícího. Původní záměr, že se děti budou dívat na předlohu a nakreslí si svého živočicha vzal za svém v podstatě hned po prvních nezdarech, takže jsme zvolili náhradní řešení, které se ukázalo býti nejideálnější. Jelikož se akvarelové pastelky velice rády a ochotně vcucnou do čehokoliv vlhkého, vzaly si děti předkreslené vzory, ty obtáhly tmavou akvarelovou pastelkou, pak si mírně navlhčily díl ze čtvrtky a hned pokreslenou stranu obtiskly. Co se nepodařilo, dokreslily tužkou a už mohly začít pracovat s barvami. Nemělo smysl ukazovat dětem originály barev z encyklopedie, neb zvítězila omalovánková technika. Inu proč ne. Naši ptáčkové jsou speciální mnohabarevná rasa. Nejdříve tedy děti "vymalovaly" ptáčka pastelkou a pak pomocí tenkého kulatého štětce začaly barvy rozpíjet. Tahle práce je úžasně titěrná a náročná na trpělivost. Tu děti pochopitelně neměly, takže to vzaly šmahem jako lakýrník. Dobré na tom ale bylo uvědomění, že přetírat žlutou s černou má určitá úskalí, a že to ve výsledku nemusí odpovídat jejich představám. Každopádně už nám tu pípá pár krasavců, kteří čekají na to, až jim příště sestavíme krmítko a nasypeme jim zrní
Sypat zrní nebyla až tak jednoduché, jak se prvoplánovitě zdálo, neb nám do toho přišlo pár nachlazení a pak jarní prázdniny, takže jsme krmítko dělali skoro měsíc. Ale přilepit na "rozfoukaný podklad" již připravené části kartonu nebyl zas takový výkon, navíc práce s lepidlem a vatou (alá sníh) šel rychle od ruku, stejně tak jako tekuté lepidlo a zrníčka pro ptáčky. Aranžmá ptáčků mělo jen jednu vadu, většina z nich byla nakreslená jen z jedné strany, takže se "slétání ze všech stran" trochu nepodařilo, nicméně výkres je originál, který na Pinterestu hned tak nenajdete!
