Družena Sportovní oslava
Mít narozeniny na jaře je terno. Vše nové právě začíná, venku se dá už chodit bez čepice, a tak i taková oslava narozenin může mít jiný rozměr. Malí beránci jsou houževnatá stvoření, která potřebují ke svému životu stupínky, po kterých by mohla neustále kráčet výš a dál. Když je vám 9 let, můžete mít pocit, že jedna etapa vašeho života končí a vy se chystáte udělat slavnostní krok k té další spirále.
K tomu je ovšem zapotřebí určitých představ, jak by taková oslava měla vypadat. Většinou se točí kolem oblíbených postaviček z filmů a nebo také podle vlastního naturelu. Košíková, kolo, závody a diplomy je přesně ten směr, kterému vévodí sportování. A tak i narozeninová oslava se nesla v tomto duchu. Sympatická Verunka se obklopila svými nejlepšími kamarádkami, a díky své úžasné mamince zažila své holčičí odpoledne v pohybu a s tvořením.
Když člověk přijde do cizího prostředí a vidí neznámé tváře, vždycky je dobré udělat něco proto, aby tam bylo všem dobře. Kruh je ideální útvar, kde každý na každého vidí a může se projevit. Abychom nechali vyniknout jednotlivcům, přiřadili jsme své jmenovky k vlajkám různých států, pár tahy jsme se zkrášlili obličejovými barvičkami a na úvod si zahráli hru ZIK ZAK, která nás trochu procvičila ve jménech a pravo-levých stranách, zatímco násleudující losování sportovních disciplín zase protáhlo tělo. Skok přes gumu do dálky, přenášení předmětu bosou nohou, lyžovačka ve družstvech, plazení s pytlíkem na zádech, motání kolem tyčky a chůze s míčkem či na chůdách nás dostali do velice dobré nálady.
U sportování je však také důležité dobře vypadat, proto jsme si šli odpočinout ke stolu k malování triček textilními barvami - voskovky, fixy, spreje, šablony, štětce a vlastní kreativita nás zaměstnaly na půl hodiny. Výsledkem ovšem byla originální móda devítiletých slečen.
Zatímco nám textil usychal, seznámili jsme se s disciplínami letních i zimních olympijských her, jejichž obrázky byly rozesety po celém domě. To pak nastal hlahol č.2, kdy družstva Bělochů a Černochů sváděli boj o největší počet správných dvojic.
A abychom netrénovali jenom tělo, zaměřili jsme se i na svůj mozek. Rozcvička s klepáním pravé ruky na hlavě a levé na bříšku dala zabrat po změně rukou všem, ale stačilo nám to k tomu, abychom si pak zahráli oblíbenou hru Aktivity, kde se družstva střídala v kreslení, pantomimě a ústním projevu slovních dvojic jako např.:"unavený trenér, velká boule, zuřivá baletka "
Disciplín jsme zvládli celkem dost, ale jelikož medaile na skladě neměly, museli jsme si je vlastnoručně vyrobit. Slané těsto je báječná hmota, která se dá tvarovat stejně jako modelína a navíc po zaschnutí/pečení v troubě/ i namalovat. Děti si podle šablony zvolily samy velikost medaile i oranžmá tvořené pícháním různých udělátek nebo naopak vrstvením těsta. Jediné, co se v tu chvíli prostě nedalo, bylo pověšení na krk.
Po celou dobu, co nám hořela sportovní svíce, čekala na své místo v programu i plachta s nápisem Veroniky den. Na ní mohly všichni přítomní vyjádřit svůj vděk, přání či hodnocení pro milou oslavenkyni. A že to byla jen slova jen pozitivní! Diplomy se jmény účastnic už jen završily naše odpolední sportovní klání, po kterém následovala klasická část narozeninové oslavy - blahopřání, úžasný dort, dárečky a volný prostor pro lítání, hulákání a hry dle vlastního gusta.
Ač jsem zavítala do rodinného domku v Jenči zcela poprvé, měla jsem pocit, že jsme naladěni na jednu strunu a má práce plula na vlně příjemné tvořivosti se všemi zúčastněnými díky úžasné spolupráci maminky. Hold, když máš rád, není co řešit :o)
