Družena Tlačenka
Tlačenku si každý představí spíš u příležitosti zabíjačky nebo ještě tak v lahůdkách či masně, než jako běžný denní pokrm. Snad se vám vybaví názvy jako tlačenka domácí, selská, ovarová, šunková, játrová, tmavá, chalupářská, bůčková či nadivoko. Učit mladé slečny tomuto pokrmu nebylo mým úmyslem a ani v mých silách, protože tlačence jako takové neholduji. Ale! Je tu jedna výjimka, která je chutná, barvená a k Velikonocům se hodící. Řeč je o Vajíčkové tlačence neboli zelenině s vajíčky v aspiku. Pracovat se želatinou v 10 letech je zábava. Rosol připomínající dortové želé z cukrárny nebo ruské vejce má totiž i využití naslano.
Mé svěřenkyně už mají pár kuchařských návyků v malíku a počínají si v kuchyni otrkaněji, leč jim stále chybí jakýsi tah na jistou dávku samostatnosti. Jsem si velice dobře vědomá toho, že "hodný" lektor není zase až taková výhra, pokud má děti něčemu naučit, což se nestane, když je jim stále "k ruce". A tak zasáhl osud, kdy jsem byla na hodinu vaření mírně indisponována a děti tak měly možnost prokázat svou schopnost dělat věci samy nebo společnými silami. Když některé úkony dělat prostě nemůžete, nemá vaše protistrana jinou šanci, než vyjít ze své komfortní zóny. Netušila jsem, jaké poklady v sobě děvčata skrývají. Pomohly s nákupem, přípravou surovin, dokonce byly donucené opravdu i číst postupy v receptáři. Wau!
Když jsme si vysvětlili, co obnáší slovo želatina a jaké jsou její druhy, rozdělily si kuchařky mezi sebe jednotlivé úkony. Jedna měla na starost práci s vejci (to bylo najednou otázek!), druhá připravovala nálev, třetí si vzala na starost vaření zeleniny a čtvrtá práci se želatinou. Každá si pak do misky vybrala svou zeleninovou vložku, aby vypadala její tlačenka jako barevná mozaika. Krájelo se všechno na malinké kostičky a musím holky pochválit, protože se v krájení hodně zlepšily. Nejlepší na tom všem bylo, že jsem v sedě jen sledovala to kulinářské hemžení a udílela drobné rady. Abych se orientovala v tom, kdo co dělá, hlásily se děti názvem své činnosti, takže to vypadalo asi takto: "VEJCE - kdy mám dát vajíčka do vody....", ZELENINA - jak zjistím, že už je to měkký?" atd. No bylo veselo :o)
Rozpuštěný prášek ze želatiny jsme na konci lekce rozmíchali s teplým okořeněným nálevem i přidanou majonézou a zalili jím zeleninovou náplň do již připravených silikonových forem. Po dobu úklidu kuchyně jsme je nechali na chvilku v mrazáku, aby aspik ztuhnul a dal se přenést domů. Výsledek překvapil i rodiče, za což jsem opravdu vděčná.
