Družena Uhlířská bašta
Nedávno jsem četla knížku pojednávající o životě horníků. Nebyla zrovna povzbuzující, ale přiměla mě vážit si všeho, co mám a co dělám. Ti, co sfárali do hlubin černé země, si nosili s sebou vždy jen nějakou tu bandasku s polívkou, což mi přijde na těžce pracující chlapy takové polechtání po žaludku. Kdyby tehdy měli více peněz, určitě by se jim hodila nějaká ta pořádná potravina, co dodá tu správnou energii. Snídaně na vidličku by u uhlířů zcela jistě prošly s povděkem. Je to samá slanina, sýr a vejce! Když jsem hledala recept na špagety Carbonara, které si děti vysloveně vyprosily, zjistila jsem, že mají totožný obsah - slanina, vejce, sýr a ty špagety. Bylo rozhodnuto.
Abychom se nějakým způsobem vpravili do situace, povídali jsme si o těstovinách. Z čeho jsou, jaké mají tvary, ale také jak se správně připravují. Děti se naučily jednoduché pravidlo: 100 g těstovin na 1 litr vody s 1 lžičkou soli vařit dle návodu. Aby ale měly vůbec přehled o tom, jak celý postup receptu vypadá, půjčila jsem si ke zhlédnutí video pana Poltreicha, který mi celkem příjemným způsobem udělal předskokana ve vaření. Pak už jsme vyrazili do kuchyně za praxí. Každá naše hodina začíná stejným rituálem - umyj si ruce, vezmi si zástěru a připrav si suroviny. Jelikož recept měl opravdu jen 4 položky, nebylo až zas tak moc co připravovat, takže jsme se zaměřili na výuku objemových jednotek. Špagety jsme totiž chtěli vařit společně v jednom hrnci, proto si děti vyzkoušely měření vody v litrech pomocí odměrky. Než jsme se přesunuli k plotýnkám, nakrájely si děti svou slaninu (italskou pancettu nemaje běžně ve své spíži) a nastrouhaly sýr (Parmazán k mání už byl). Věděli jste, že se strouhá na té straně struhadla, co má rozšklebená očka?)
Čtyři děti, čtyři pánvičky a čtyři vařečky. Skoro jako u trpaslíků. Míchalo se, prskalo to a vonělo to, i když už měl sporák padla. Děti si vyzkoušely i rozklepávání vajec, čímž jsme připraveni na práci s těstem. Mezi tím vším se nám už vařila voda na špagety, které jsem si vzala pod palec raději osobně, protože hrnec vařící vody není nic pro začátečníky. Měli jsme připravenou slaninu, smíchaná vejce se sýrem a hotové špagety. Fígl u tohoto receptu spočívá v nalití části špagetové vody do znovu opečené slaniny, která rozpustí výpečky ode dna a zajistí přísun ochucené tekutiny pro přidané špagety. Ovšem to nesmíte mít hlavu na čtyřech místech najednou, jinak na tento detail zapomenete jako já, čímž přijdete o druhou fintu, kdy se tato voda přilévá ještě k vaječné směsi a prošlehává se s horkými špagetami tak, aby vznikla krémová omáčka. No ač se tak nestalo, přesto jsme recept zvládli tak nějak po svém. Italského kuchaře by si ranila pepka, ale dětem to opravdu moc chutnalo. Ono se nadarmo neříká, jak dílu, tak k jídlu. Škoda, že tehdy neuměly havířské děti tuhle dobrotu vařit svým tátům.
